Zbytek ze sítě pouliční dráhy rozchodu 1000 mm v přímořském městě Terst (Trieste) je reprezentován jedinou linkou dlouhou cca 5 km, která má, vzhledem k terénním poměrům Terstu, úsek s pozemní lanovkou. Jde o tramvajovou trať do obce Villa Opicina, která leží vysoko nad přístavním městem. Zajímavé je i to, že v této části Itálie žije hodně slovinského obyvatelstva. Což není divu, podíváme-li se na mapu – úzký pruh území s městem Terst zasahuje ze severu hluboko do slovinského území.
Tramvajová doprava v Terstu byla zahájena v roce 1902 dvounápravovými motorovými vozy s otevřenými nástupními plošinami. V roce 1906 byla zprovozněna trať do obce Opčina (italsky Opicina), na části trati byl ozubnicový úsek, tramvajové vozy byly tlačeny nebo spouštěny elektrickými ozubnicovými lokomotivami. V roce 1928 byl ozubnicový úsek rekonstruován na pozemní lanovku. V roce 1978 proběhla rekonstrukce zařízení lanové dráhy a byly vyrobeny nové tlačné vozy. V roce 1984 byl provoz lanovky vybaven novým zabezpečovacím zařízením a byl automatizován.
Tlačné kabiny lanovky na trati tlačí nebo brzdí podle směru jízdy tramvajové vozy, které jinak jedou adhezně. Tento technicky velmi zajímavý úsek má ve spodní části i chráněný úrovňový přejezd pro individuální dopravu.
Dnes provozované adhezní motorové čtyř- nápravové vozy byly vyrobeny v letech 1935 a 1942. Jde o dvousměrné jednostranné vozy s evidenčními čísly 401—402 a 404—407. Vozová skříň má troje dveře v bočnici, dveřní strana vozů je otočena směrem k moři. Elektrická výzbroj s přímým ovládáním pomocí ručních kontrolerů (jízda 5+4, brzda 6) má čtyři trakční motory o celkovém výkonu 100 kW. Trolejové napětí je 600 Vss.
Adhezní městská část linky byla zkrácena – dnes cestující nastupuje na začátku lanovky. Opuštěná trať je částečně patrná (stav v roce 2001). Nástupní zastávka leží v nadmořské výšce 3 m, úsek lanové dráhy je dlouhý 799 m a stoupá s maximálním sklonem 260‰ do výšky 163 m n. m. U nástupní zastávky je dobře vidět technické řešení najíždění klasických tramvajových vozidel před tlačnou kabinu. Výhybka má místo jazyků přesuvné koleje a stavitelnou srdcovku. Tlačné vozy lanovky s centrální kabinou řidiče se sklonem 160‰ nemají válcová hladká kola na jedné straně a kola se dvěma okolky na straně druhé, což je řešení obvyklé pro pevnou tzv. abtovu výhybnu, která by však vylučovala průjezd klasických kol adhezních vozidel. Na obou stranách pojezdu tlačných vozů jsou nouzové kleštinové brzdy, takže hlava kolejnice musí být po celé trase z obou stran volná. To pak vyžaduje systém stavitelných výhybek a srdcovek.
Tramvajový vůz po nástupu cestujících najede na trať lanovky a po přestavění výhybky se spustí na tlačný vůz. Po propojení signalizačních kabelů se souprava po chvíli rozjede do strmého kopce. Celá trasa je zatrolejovaná, pantograf mají i tlačné vozy lanovky.
Úrovňový přejezd je chráněn závorami. Ty jsou spuštěny po celou dobu jízdy lanovky, protože tažné lano je v úrovni vozovky a docházelo by při přejíždění automobilu ke kontaktu s pneumatikami, nehledě k nebezpečím podtržení pro cyklisty a chodce. Cyklisté na tomto prudkém svahu ovšem lehký život nemají, nechávají si proto svá kola vyvézt nahoru tramvají na speciálních sklopných konzolí umístěných na horním čele pod oknem řidiče.
Uprostřed lanovky musí být výhybna. Jak již bylo řečeno, nejde o abtovu výhybnu s pevnými výhybkami. Výhybka s přesuvnými kolejnicemi a stavitelnou srdcovkou je navíc jen jedna – trať dále pokračuje jako dvoukolejka (za výhybnou se zmenšenou osovou vzdáleností). Nemusí se tak řešit přejíždění běžícího tažného lana spodní (sjíždějící) soupravy. Lano na výhybce vede těsně nad kolejnicí. U výhybky ve spodní stanici je sice lano pod úrovní křižující hlavy kolejnice, tramvajový vůz však toto lano kříží v době zastavení lanovky, lano tedy není v pohybu, takže nehrozí kontakt lana s okolkem jedoucího vozu.
Velmi zajímavý je i horní konec lanovky, kde je na adhezní trati odvratná kolej s bezpečnostním protisvahem. Tento protisvah vypadá značně dramaticky. Odvratná výhybka se přestaví k lanovce až po zastavení tramvajového vozidla u zastávky. Pod úrovní kolejí konečné lanovky se nachází strojovna. Vedle kolejí je místnost obsluhy (řidiče) lanovky.
Po opuštění trati tramvajová trať i nadále stoupá až po hranice obce do výšky 329 m n. m. Na trase jsou další, ale již klasické výhybny.
Konečná celé trati je v areálu vozovny s pětikolejnou remízou.