Firma Sokolovská uhelná a. s. je jedním ze severočeských podniků privatizovaných teprve nedávno. Jde o firmu těžící uhlí a vyrábějící elektrickou energii v oblasti (jak již název napovídá) Sokolova. Povrchovou těžbou získané hnědé uhlí je jednak spalováno v klasické tepelné elektrárně, dále je zpracováváno na brikety, v plynárně je v generátorech vyráběn svítiplyn, který je spalován v plynových turbínách (vyrábějících rovněž proud). Vedlejším produktem zejména zplynování jsou i komerčně využitelné chemikálie.
Povrchové doly jsou impozantním technickým dílem, které ovšem velmi drasticky a nevratně mění krajinu. Mimo likvidace přirozeného zemského povrchu v místě těžební jámy dochází k výraznému zvětšení objemu vytěženého nadloží (až o 1/3), takže zasypávání vytěženého prostoru nutně vytváří umělé »kopce«, které se ovšem do budoucna budou postupně stlačovat. Měsíční krajina i po rekultivaci ponese trvalou stopu zásahu člověka. Rovněž vliv exhalací z elektráren a dalších provozů přeměňující vytěžené uhlí na žádané produkty je značný, i nově instalované odsiřovací zařízení neřeší zcela vliv na naše životní prostředí, nehledě k tomu, že odsíření potřebuje vápenec, jehož získávání znamená další exploataci přírody, velkoobjemovou přepravu materiálu a také množství odpadu, který doly jednoduše odkládají do země.
Nebudeme se dále zabývat nějakým odborným historickým ani ekologickým exkursem. Memáme k tomu dostatek odborných znalostí ani pramenů. Následující galerie zachycuje velmi blízkou minulost a současnost průmyslového železničního provozu, jehož dynamika změn je (na železniční poměry) neobvykle vysoká.
Těžba uhlí je prakticky odedávna spjata s kolejovou dopravou. Rozvoj povrchové těžby (těžby v otevřených jámách) přinesl rozvoj důlní železnice těžšího kalibru, protože dráha není svázána omezenými rozměry podzemních štol. Ke slovu se tedy dostává rozchod 900 mm a pak normální rozchod, těžší parní lokomotivy a kapacitnější vagony. Ty jsou vystřídány výkonnější elektrickou trakcí a rodí se první speciální elektrické lokomotivy. Je rovněž vyvinut systém bočního trolejového přívodu. To jsou typické znaky nesoucí důlní lokomotivy dodnes. Jako nákladní vagony jsou vyvinuty samovýsypné vozy s oboustrannými klapami nebo jednostranně výklopné.
Sokolovské doly provozovaly do roku 2004 systém úzkorozchodných drah. V současnosti je tento drážní systém zcela zlikvidován. Následující fotografie zachycují poslední období provozu a etapu postupné likvidace drážních zařízení.
Normálněrozchodné tratě nadále existují, i když i ty byly značně redukovány. Typické spirálovité dvoukolejné tratě s úvratěmi, které klesaly až na dno důlního díla jsou minulostí. Vytěžené uhlí je dnes dopravováno od korečkových bagrů pásovými dopravníky. Ucelené vlakové soupravy se používají především na přepravu materiálu ze skrývek a k navážení uhlí k dalšímu zpracování v závodu Vřesová. Pro posun nákladních vagonů ČD se používají klasické motorové posunovací lokomotivy.