MÁV
Balatonfenyves – Somogyszentpál

V rovinatém Maďarsku se nechází také několik úzkorozchodných železnic. Jednou z nich je úzkorozchodka na jižním okraji Balatonu. Jde o místní drážku připojující několik vesnic ležících v typické maďarské pustě k nádraží na hlavní (elektrifikované) trati v pobřežní obci Balatonfenyves. Tratě rozchodu 760 mm tvořily původně rozsáhlejší síť, v roce 2004 však již byla v provozu jen jediná trať.
Fotografie byly pořízeny dne 4. 7. 2004 a zachycují tehdejší stav. Autorem fotografií je Roman a Martin Šiler.

Zkomírání místních drah i v Maďarsku

Balatonská úzkorozchodka je svým způsobem romantická drážka, která v současnosti má již jen málo šancí na přežití. Stav kolejového svršku je přímo katastrofální, takže rychlost jízdy je nesnesitelně nízká. Část provozované trati je po rekonstrukci, kde je pak jízda vlaku významně na jiné úrovni. Opuštěné tratě již ale nikdo nevrátí. Zajímavé je, že podél dráhy prakticky nevede silnice. Železnice tedy zdánlivě tvoří jedinou dopravní spojnici mezi vesnicemi a zemědělskými usedlostmi. Při míjení budov však uvidíme osobní automobily, takže je jasné, že někudy se jezdit musí.

Vzhledem k tomu, že pusta je prakticky jen rovina, kde horizont tvoří pouze vzrostlé listnaté stromy, je s podivem, jak trať v prostoru vlastně kličkuje. Krajina kolem trati vypadá relativně zpustle (proto snad ta »puszta« – že by slovo pustý mělo maďarský původ?), až divoce. Míjíme vodní kanály, často mokřady s rákosím, koleje jsou lemovány náletovou vegetací, za pásy stromů jsou ovšem vidět rozsáhlá pole. Zemědělská činnost je tedy hlavní obživou místního obyvatelstva.
Úzkorozchodka je vlastně rodinným podnikem. Všichni se navzájem musí nutně znát. Cizinci sem zabloudí asi málokdy, protože důvod vystoupit v některé osadě vskutku není. Provoz při svém tempu působí, jako by se zde čas zastavil.




 


 

Stav dráhy a vozidel

Vedle kolejí normálněrozchodného nádraží je poměrně rozsáhlé odstavné kolejiště s množstvím vozidel, jejichž stav většinou napovídá o jejich vyřazení a minimálně nepoužívání. Provozní lokotraktory a vagony jsou však v dobrém stavu, zelený nátěr působí dobře. Za odstavnou plochou se nachází nádražní budova, která je obklopena vratným trojúhelníkem. Vodní jeřáb připomíná éru parního provozu. Kolmo na normálněrozchodnou trať pak jedno rameno trojúhelníku pokračuje do pusty.




 



 

Nádražní budova by opravu rozhodně snesla. V provozu jsou čtyřnápravové vagony s označením Ba-w s nezávislým topením (kamna), které jsou svou konstrukcí velmi důstojné. Mají přechodové dveře, solidní podvozky, klasické uspořádání vozové skříně. Interiér není nijak modernizován, takže milovníci starých časů si přijdou na své.




 



 

Jako trakční vozidla jsou v provozu malé dvounápravové lokotraktory s centrální kabinou a symetrickými kapotami. Mají vznětový motor a obyčejnou mechanickou převodovku s řízením jako u automobilu. V kabině jsou dvě sedadla řidiče pro každý směr jízdy, pedály jsou zdvojeny (podobně, jako u vozíku MUV-69). Vozidlo je to velmi jednoduché, ale plně funkční, hezké a se sympatickým zvukovým projevem.



 



 

Jízda je zážitkem

Po zakoupení jízdenky (v roce 2004 velmi levná) si můžeme jízdu opravdu prožít. Turista jako železniční romantik jedoucí jen proto, že tato železnice existuje, přemýšlí i o tom, komu ta dráha vlastně slouží, proč vznikla, proč je vedena zrovna takhle a proč je v takovém stavu. Při představě jejího každodenního užívání (např. k jízdě do školy), však musí každého zamrazit – pomalu se doslova prokolébat k cíli – to chce mít hodně času a trpělivosti.
Vlak přijíždějící z pusty vjede do trojúhelníku před nádražní budovu. Lokomotiva je odpojena a odjede směrem do depa. Po třetí straně trojúhelníku se vrátí zpět a je připřažena k vagonu z druhé strany.




 



 


 

Na trati míjíme výhybky vedoucí kamsi do vegetace, napovídající o zbytcích opuštěné trati nebo nákladiště. Na jednom místě stály i dva zavřené nákladní vagony.




 



 

Zhruba od poloviny je traťový svršek po opravě, vlak zrychlí a jízda je příjemnější. Na konci trati je jednoduchá výhybna.



 

Před každým přejezdem vyskočí průvodčí z vlaku a jde zastavit případná vozidla. Jediný chráněný přejezd u výchozí stanice, kde dráha kříží frekventovanou silnici obtáčející jezero, má signalizační zařízení mimo provoz, takže i zde poslouží zaměstnanec.




 



 

logo
logo
logo
TOPlist << ZPĚT
MAPA STRÁNEK PRO SNAZŠÍ ORIENTACI
Firma založena 1994 | DRAH-servis spol. s r. o. | Úlehle 1 | 621 00 | Brno
info@drah-servis.cz | tel.: +420 602 721 272 | fax: +420 541 218 918
Počítadlo přístupů :