Vysoké Tatry
po větrné smršti

Obyvatelé žijící pod Tatrami tuto novodobou přírodní katastrofu popisují jako neskutečný zážitek. V noci, kdy se přes hřebeny Tater převalila masa ledového vzduchu od Polska, byli víceméně vyděšeni, protože z hor se ozývalo temné burácení ne nepodobné startu vesmírných raket. Poznali, že se děje něco zlého. Míra devastace tatranského lesa, jako následek této vichřice, byla opravdu velká. Poškozeny byly samozřejmě i budovy a "odskákala" to i tatranská úzkorozchodná elektrická železnice, která na mnoha místech ztratila po řádění živlu přídomek »elektrická«. Smeteny byly bohužel všechny ještě dochované příhradové stožáry trolejového vedení, které sloužily svému účelu od roku 1912.
Mimo přímé škody na nemovitém majetku má zničení lesa ještě několik efektů. Negativním je odkrytí mnoha nehezkých zákoutí v podobě různých budov velmi sporné architektonické kvality a ve špatném technickém stavu, která dlouhá léta zůstávala milosrdně skryta v lesním porostu. Odkrytím pohledu do údolí se také Vysoké Tatry jaksi zmenšily. Najednou je vidět, že podtatranské osady jsou nějak moc dole na úpatí kopců a stačí pár kroků s jsme z velehor pryč.

Pohled na Lomnický štít od Autokempu FIS.

Vlak do Tatranské Lomnice.

Trať za Tatranskou Lomnicí.

Pozitivní je, že při jízdě po hlavní silnici, spojující všechny osady, je více vidět vlastní hory, což obráceně vysokohorský pocit podtrhuje.
Co se stalo, neodstane. Není to v historii samozřejmě poprvé, co jsou stráně pod Tatrami holé. Vedou se spory o to, zda je lépe ponechat na přírodě, jak se v místech polomů vzpamatuje, zda nově sázet a jaké sazenice, zda je vhodné vystavět nová sportovní (lyžařská) zařízení, atd.

Tatranská Lomnice.

Ono to nějak dopadne. Les znovu doroste, budovy se opraví, nově stavěné již budou pravděpodobně mnohem hodnotnější a citlivější ke svému okolí, podkud les částečně (alespoň někde) ustoupí od hrany silnice, lépe uvidíme na nádherné skalnaté štíty pořád velmi krásných hor. Dráha celkem citlivě zvlila k obnově trolejového vedení opět příhradové stožáry, byť svařované konstrukce. To je nutno ohodnotit pozitivně, i když právě válcové ocelové stožáry jako jediné vichřici přežily.

Starý Smokovec.

Reportáž dne 5. 4. 2005

Fotografie ukazují TEŽ v době, kdy probíhala obnova úseku Starý Smokovec – Štrbské pleso. Do Popradu a do Tatranské Lomnice byl již provoz obnoven. Poškození lesa končí zhruba u Vyšných Hágů, zubačka proto byla také v provozu.
Foto © Roman Šiler