Koncová návěst ČSD
měřítko 1:5
pro modely velikosti 5 a 7

Troška z historie

Koncová návěst je nutnou součástí každého vlaku. Jde o jednu z nejzákladnějších návěstí pro zabezpečení železničního provozu. Koncová návěst byla natolik důležitá, že bývala umístěna tak, aby byla vidět i od přední části vlaku. To byla doba, kdy koncová návěst bývala vyvěšena na výložnících v úrovni střechy vozidel. Výpravčí, který komunikoval se strojvedoucím mohl mít přehled, zda na konci vlaku návěst je a poslední vagon soupravy je skutečně poslední.
Návěst byla tvořena známým červeno-bílým znakem »přesýpacích hodin«. Méně je známo (u odborné veřejnosti), že koncové návěsti bývaly kombinované s návěstí sunutého vlaku. »Přesýpací hodiny« zde byly pro změnu černo-bílé. Obdélníkové plechové tabulky byly proto z jedné strany jako návěst koncová a ze strany druhé jako návěst sunutého vlaku.
To byla samozřejmě návěst denní. Noční koncovou návěstí bylo červené světlo. Koncová návěst byla v praxi plechová lucerna, na lícní straně opatřená denním červeno-bílým znakem kombinovaným uprostřed s červenou clonkou před petrolejovou lampou. V této podobě byly návěsti vyráběny ještě v padesátých a šedesátých letech firmou KOVO Věšín. Koncové lampy z tohoto období jsou dodnes předmětem sbírek nejrůznějších železničních muzeí v celé republice.

Ve velikosti 5 a 7 jde o lahůdku

Supervelká měřítka vynikají svou schopností simulovat skutečná provozní specifika železničního provozu. Jízdní personál jede na vlaku a předmětem zájmu může být přeprava skutečných osob. Hnací silou je třeba skutečná pára a na lokomotivě se topí »opravdovským uhlím«. Takže koncová návěst patří k takovému vlaku jak k psovi uši. Je to taková ta pověstná třešnična na dortu - to koření, které vyvolá u diváka nehraný údiv: „Podívé - oni tam majó i to světýlko na koncu“ (samozřejmě v brněnštině by to bylo asi takhle: „Špizuj na tu koncovó lichtnu!“). Pro vyznavače spisovné češtiny musíme jako polehčující okolnost užití předchozích výrazů zdůraznit, že správné: „Podívej se, oni mají na konci vlaku i to čevené světélko!“ je mnohem delší (a plýtvavější), než nespisovné a nepochybně obhroublejší výrazy.

Jak na to

Že koncová návěst příjemně doplní modelový vlak, o tom není sporu. Pro výrobu takové návěsti je však nutné zajistit podklady. Nejprve je nutné rozhodnout se o měřítku. Vzhledem k tomu, že provoz s cestujícími, který je ten nejzajímavější, vyžaduje určité bezpečnostní standardy, vychází jako optimální měřítko 1:5. Ano – je pravda, že nejvíce modelů v soukromém držení je v měřítku 1:11 na rozchodu 127 mm, ale toto měřítko není určeno pro provoz s cestujícími. Bezpečné lavicové vagony musí i na modelovém rozchodu 127 mm nutně simulovat úzkorozchodná vozidla. A to platí i pro rozchod 184 mm. Pokud se v praxi ukazuje, že bezpečné jsou vagony s šířkou kolem 40 cm a více, je zřejmé, že měřítko 1:5 plně odpovídá.
Druhým krokem je zajištění předlohy. Pro modely vycházející z reálií našeho státu bude jako optimální předloha koncová lampa z Věšína.

Zjednodušit, jak to jen jde

Koncová návěst ve formě petrolejové svítilny z lisovaného plechu je téměř notoricky známá každému železničnímu znalci. Zhotovit přesný model vevelikosti 1:5 je ovšem velmi těžký úkol. Měřítko snese zkratku jen velmi omezeně. Navíc je zde důležitá funkce svítilny - musí spolehlivě svítit při nočním provozu modelů.

Bylo proto rozhodnuto svítilnu konstruovat tak, aby hlavní rysy, principy konstrukce a poměry rozměrů odpovídaly předloze. Skutečné rozměry jednotlivých dílů upravit ale tak, aby byl použitelný nějaký sériově vyráběný zdroj. Dále bylo nutno konstrukci modelu upravit tak, aby bylo možno vyrobit i větší sérii.

Jako světelný zdroj byla vybrána červená cyklistická koncová svítilna LED. A to v provedení, které svou velikostí umožňovalo zabudování do modelové lampy.

Postup konstrukce a výroby

Velikost pláště byla rozměrově přizpůsobena cyklistické koncovce tak, aby lampička neměla moc volného prostoru k pohybu. Výhodou koncovky je její nízká cena, vyřešení napájení s užitím mikrotužkových článků, ovládání jedním mžikovým tlačítkem a dlouhá životnost baterií díky zdrojům LED.
Plášť koncové návěsti byl řešen pomocí konstrukčního 3D programu SolidWorks. V programu byly vytvořeny jednotlivé díly, tyto byly »natvarovány« a spojeny vazbami. Z modelů byly vygenerovány výkresy a potřebné soubory DXF pro vypalování laserem.

Materiál je ocelový plech, díly jsou vypáleny laserem nebo soustruženy. Jednotlivé díly jsou navzájem svařeny. Zadní stěna s otvorem pro ovládání je upevněna šrouby. Po odkrytí lze vyjmout vloženou cyklistickou koncovku a provést výměnu baterií.
Povrchová úprava je nástřik základní a černou barvou. Barevný červeno-bílý znak byl vyroben jako nálepky z potištěné odolné fólie. Jednodílné nálepky jsou na bocích, dvoudílná pak na čele tělesa lampy. Rukojeť byla navržena z drátu. Byla vyrobena ohýbáním.

Poněkud větším problémem byla výroba clonky a úprava světelného zdroje. Po delší době se podařilo zajistit červené probarvené plexisklo. Zkouškou bylo zjištěno, že tříbodový světelný zdroj není optimální. Použité diody mají sice dobrou svítivost, ale velmi úzký vyzařovací paprsek. Z větší vzdálenosti proto byly vidět tři světelné body nad sebou. Bylo proto rozhodnuto vyletovat dvě diody z cyklistické koncovky a zbývající střední diodu tvarově upravit tak, aby světlo bylo rozptýlenější. Kolegovi Jiřímu Sajbrtovi se nakonec podařilo vytvořit z plexiskla soustružením rozptylky na principu tzv. fresnelovy čočky. Tyto rozptylky zajišťují plošné červené světlo s dobrou intenzitou. V krytu cyklistické koncovky byl zhotoven také otvor ve velikosti této červené clonky, protože i kryt koncovky způsoboval koncentraci paprsků.

Výsledek – slušná funkční koncovka typu ČSD

Celkový dojem z výrobku je slušný. Bylo vyrobeno celkem 10 kusů. Ve výrobě je možné samozřejmě pokračovat.
Koncové návěsti doplnily čela vagonů a zejména v nočním provozu jsou funkčním oživením modelů.

Provoz s cestujícími na parkové dráze za tmy lze zažít zejména na podzim, kdy slunce zapadá citelně dříve. Nepříjemné chladno kompenzuje zážitek z nočního osvětlení vlaků i nádraží.

<< ZPĚT