Mosazné leptané štítky
pro popis modelových vozidel
postup výroby

Kvalitní lak a nápisy »prodají« každý model. A naopak – model může být sebelépe zpracován, ale odbytý nebo neumělý lak, ozdobné linky a nápisy mohou model doslova »shodit«.

»Odlévané« štítky a tabulky jsou ozdobou

Imitace odlitku na solidní úrovni

Odlévané mosazné tabulky se jmény lokomotiv, s čísly lokomotivních řad a výsostnými znaky dráhy jsou symboly krásy kolejových vozidel minulé éry. V dnešní době se s odlitky již v praxi nesetkáme. V nejlepším případě jsou funkčně nahrazeny plotrem vyřezanými nálepkami. Pokud ale chceme modelovat vozidla historická, tvoří mosazné štítky podstaný doplněk modelu.
Pro velikosti 5 a 7, ale i pro velikosti 2 nebo 1 můžeme s výhodou užít metodu leptání mosazného plechu, který dobře imituje do písku odlévanou skutečnou tabulku.

Použitý materiál

Nejlépe je použít mosazný plech v tlouštkách 0,3 mm (pro velikosti 1 a 2) nebo 0,5 mm, 1 mm, popřípadě 1,5 mm (pro velikosti 5 a 7. Plech by měl být leštěný, přičemž leštěná plocha by měla být chráněna fólií. Ta uchrání leštěný povrch před poškozením během přepravy a zpracování tabulí. Hlavním problémem je kvalitní nadělení tabulí plechu. Stříhání plech natahuje a ohýbá v místě střihu. Negativní efekt je minimalizován při dělení tabulovými nůžkami a malým sklonem nože. Lepších výsledků lze dosáhnout dělení laserem, popřípadě vodním paprskem. To ovšem přípravu značně prodražuje.
Leptáním leze bez poškození reliéfu podleptáním dosáhnout hloubky cca 0,15—0,2 mm. Při použití plechu 0,3 mm nebo 0,5 lze dosáhnout při oboustranném leptání oddělení jednotlivých tabulek. Při větších tlouštkách to již nelze. Vyleptané desky je proto nutno dále dělit.

Příprava podkladů

Základním výrobním prostředkem je počítač s vhodným grafickým programem. Ideální je Corel Draw, jehož výstupy jsou přímo použitelné pro další přípravu leptání. Lze však pracovat i s jinými programy, jejichž výstup je alespoň ve formátu DXF.

Model štítku (SolidWorks).

Model výrobního štítku (SolidWorks).

Modely SolidWorks. Štítky na tabuli A4.

Při vytváření textů pro nápisy dle předlohy narazíme na základní problém – není k dispozici příslušné písmo, které bylo pro texty v minulosti použito. Příčina je zřejmá – písmo bylo vytvářeno individuálně u výrobce vozidel, málokdy přitom spolupracoval písmolijec nebo grafik. A pokud ano, dopracovali se opět k variantě, která nebyla nikdy používána pro tisk. Pokud tedy chceme být přesní, musíme si písmo podle vzoru vytvořit, což je velmi pracné a zdlouhavé. Dopracujeme se ovšem k velmi dobrým výsledkům, protože historická písma nápisových tabulek mají natolik specifický styl, že jejich grafický rytmus nelze jinými (současnými) fonty napodobit.
Pokud nechceme vytvářet nápisy dle předlohy, máme lepší výchozí pozici. Velmi použitelným fontem je pak Helvetica nebo-li Arial (různé obchodní názvy fontů vycházející ze stejných základů písma autora se jménem Gill). To jsou písma bezpatková (bezserifová). Patková písma (používaná minimálně) nejlépe reprezentuje Times, vycházející z klasického písma Antiqua.
Jako podklady pro leptání potřebujeme obrysovou vektorovou čáru jednotlivých znaků. Pokud potřebujeme tabulku přímo pro modely 3D, můžeme ji jako model vytvořit a následně z ní vektorový soubor třeba ve formátu DXF vygenerovat.

Vlastní leptání

Provede specializovaná firma. Je nutno zjistit, jaký formát plechů je maximálně přípustný (diktováno velikostí nádob s lázněmi). Princip je takový, že na očistěný a dobře odmaštěný plech se nanese fotocitlivá emulze, na kterou se exponuje obraz vystupujícího reliéfu. Neexponované plochy emulze se smyjí. Následuje leptání. Emulze se nanáší z obou stran. Na zadní straně se odleptávají mezery mezi jednotlivými tabulkami. Pokud je plech dostatečně tenký (viz výše) – dojde k proleptání ploch a rozpadu plechu na jednotlivé části.
Je vhodné zařídit, aby po leptání byla ponechána vytvrzená emulze na svém místě. Využijeme ji při chemickém černění.

Vyleptané tabule formátu A4, tl. 1 mm.

Černění nebo barvení hlubokých ploch štítků

Nápisové tabulky mívaly pro zvýšení kontrastu barvené plochy v hloubce. Ty byly zpravidla i rýhovány, což bylo umožněno konstrukcí modelu pro odlitek. Rýhování při leptání ovšem nenapodobíme. Barvu ale ano. Plochy v hloubce byly barveny nejčastěji černě, popřípadě červeně. U leptaných štítků můžeme použít rovněž barvu. Nejlépe stříkáním. Pokud potřebujeme černou, lze použít i chemické černění mosazi, což je v případě ponechání emulze postup velmi jenoduchý. Plochy však nejsou zcela černé, takže kontrast není tak vysoký, jako u černé barvy. Vzhledem k malé hloubce leptu se však vyvarujeme částečnému odstranění černé barvy z hloubky, k čemuž může jinak dojít.

Vyleptané tabule formátu A4, tl. 1 mm.

Příprava na černění štítků pro osobní vagony.

Postupné černání ploch.

Štetcem je třeba opakovaně přetírat plochy.

Černání trvá i několik minut.

Nečernající mastná místa je nutno opakovaně třít štětcem.

Hotové černění celé tabule.

Oplach vodou.

Odstranění emulze acetonem.

K černění je nejlepší přípravek z nabídky firmy Regner. Chemikálie má dlouhou životnost a funguje spolehlivě za pokojových teplot. Černěný povrch musí být samozřejmě nemastný. Černicí kapalinu nanášíme štětcem, přičemž třením stětin na černěnou púlochu docílíme dobrého průniku látky na celý povrch. Emulze však chrání vystupující reliéf dokonale. Po ukončení černění desku opláchneme vodou. Po vysušení odstraníme emulzi acetonem. To jde velmi snadno měkkým haříkem. Rovnou tím dostáváme lesklý mosazný povrch vystupujícího reliéfu. Pro zamezení oxidace mosazi ošetříme všechny plocha olejem nebo voskem.
Při použití barvy musíme ještě vyřešit očistění vystupujícího reliéfu. Vrstvička barvy může být seškrábnuta dokonale rovným ostřím nebo postupným odbrušování velmi jemným brusným papírem (Waterproof 1200). Leštění povrchu je vhodné provádět pod vodou, aby docházelo k odplavování odbroušeného materiálu. Pro závěrečné leštění je třeba užít nějakou lešticí pastu nanesenou na jemnou nepříliš »chlupatou« látku, aby nedocházelo k leštění ploch v hloubce. Ideální je SILICHROM EX.
Stejný postup užijime i v případě, kdy při černění není k dispozici ochranná vrstva vytvrzené emulze po leptání.

Nanesení černicí kapaliny na štítek evidenčního čísla bez ochranné emulze.

Leštění vystupující reliéfu pastou SILICHROM EX.

Látka musí být napnutá, na štítek je nutno tlačit silou.

Částečné vyleštění.

Hotovo.

Nanesení ochranného oleje.

Srovnání výchozího a konečného povrchu.

Hotové štítky s evidenčními čísly.

Nanášení černicího přípravku.

Černění s ponechanou emulzí.

Oplach zbytku černicí kapaliny.

Oplach obyčejnou vodou.

Štítky s Moravskou orlicí – hrubé dělení.

Černění přípravkem od firmy Regner.

Dělení desek – obtížná práce

Rozřezání neproleptaných štítků je docela pracné. Stříhání pákovými nůžkami prakticky nelze aplikovat kvůli deformacím. Nejlepší je užití okružní pily s kotoučem pro barevné kovy. Při práci musíme užívat mazací olej, jinak se bude kotouč zastavovat a zasekávat, takže snadno zničíme motor nebo jinou část pohonu pily. Jako ideální se jeví stolní okružní pila Böhler. K ní se dají koupit pilové kotouče s tlouštkou i 0,8 mm. Ztráta materiálu je pak minimální. Řez je velmi kvalitní, má perfektní okraje, takže zabrušování již není tak pracné a zdlouhavé. Na zabroušení lze použít tutéž pilu Böhler, která má k dispozici i brusný kotouč s nalepovacími kruhovými smirkovými papíry. Přitlačením hran štítku dosáhneme snadno dokonale rovných ploch.

Mazání řezných tras (mazivo MWF s molybdenem).

Základní rozdělení leptané desky.

Kotouč pily se tře celou plochou – mázání je nutností.

Dělení na okružní pile Böhler.

Řezání na okružní pile.

Základem úspěchu je dobře se trefit...

Řezání je snadné.

Napájecí transformátor pro okružní pilu.

Nasazení brusného kotouče.

Zakulacení rohů.

Dokonalá plocha po broušení.

Dírky jsou jednoduché

Vyvrtání montážních otvorů pro vruty nebo hřebíky či nýty je již jednoduchou prací. Základem úspěchu je stojanová vrtačka, kvalitní vrták a záhlubník, kterým odstraníme třísky s okrajů děr, popřípadě vytvoříme zahloubení pro zápustnou nebo čočkovou hlavu šroubu (vrutu). Malé štítky upevněné na kovové plochy můžeme lepit vteřinovým lepidlem.

Vrtání montážních otvorů.

Záhlubník na stojanové vrtačce.

Záhlubní ke efektivní nástroj.

Záhlubníkem čistíme obě strany děr.

Dokonalé popisy – krása sama

Je zřejmé, že model vybavený dokonalými nápisovými štítky získá hodně na vzhledu. A platí to i pro modely–nemodely. Třeba pro lavicové vagony, které předlohu pouze imitují. Leptané štítky jsou relativně levné a po získání praxe při jejich přípravě i relativně jednoduše vyrobitelné. Černění, řezání, broušení a leštění štítků je již pracnější, při dobré výbavě je však i to docela pěkná práce s dokonalým výsledkem.

Štítky s Moravskou orlicí – hrubé dělení.