Provoz modelů na rozchodu 127 mm je něco těžko popsatelného. Je to fantazie. Je to zážitek. A supící lokomotiva má ještě větší kouzlo, pokud táhne za sebou pořádný vlak. Osobní vozy lavicové koncepce jsou základem pro provoz s cestujícími. Jejich modelovost je však omezená právě určeným typem provozu. Nákladní vozy mohou být významně více modelové, protože kompromisy pro konstrukci s ohledem na provozní nasazení nejsou tak svíravé.
Poslední aktualizace článku 28. 12. 2009. Text a neoznačené snímky © Roman Šiler.
Pro provoz modelů velikosti 5 nebo 7 potřebujeme mít po ruce dost pomůcek, které musíme mít v dosahu. Jde o oleje, zásoby vody a uhlí, popřípadě nářadí pro drobné opravy a údržbu. V neposlední řadě je dobré někde mít i dokumentační techniku. Pokud je trať dlouhá a centrálním servisním skladem je například depo, bývá problémem rychle patřičný materiál v případě potřeby zajistit. Typická situace je na parkové dráze ve Štýrském Hradci, ale nakonec i na trati k vodárně ve Strasshofu. I stavěná brněnská trať v sobě skrývá záludnost velké vzdálenosti konce trati od nádraží s technickým zázemím. Nákladní vysokostěnný vůz tak může být užitečným vozidlem, které dovolí vyhnout se případnému zoufalému běhu podél kolejí ke krabici s nářadím.
nákladní vůz s podvozky DS | nákladní vůz s podvozky O.S. |
Samozřejmě – jednoduchá prkenná nebo překližková korba se dvěma otočnými podvozky to může spravit. Funkčnost by byla zajištěna, ale modelovost bude dost pokulhávat. Nespraví to ani nařezaná imitace palubek nebo peřejek na bočnici.
Základní myšlenkou při návrhu kostrukce bylo dodržení principů způsobu stavby nákladního vysokostěnného vozu s dřevěnou korbou. Model byl zpracován na PC ve strojírenském konstrukčním programu SolidWorks.
srovnání vozů s různými podvozky |
Jako pojezd bylo navrženo využití továrních stavebnic podvozků typu Bettendorf z produkce japonské firmy O.S. Locomotive. Podvozky jsou pro rozchod 127 mm, jejich sestavení je velmi jednoduché. Po sestavení je třeba podvozky pouze nalakovat. K podvozkům O.S. jsou k dispozici součásti mechanické zdržové brzdy. Samozřejmě na zvláštní objednávku. Návod na stavbu podvozků je na jiném místě:
Stavebnice dvounápravového podvozku |
Spodek byl navžen jako kombinace svařenců z ocelových uzavřených profilů (jäklů) tvořící vnitřní a pomocný rám a výpalků tvořících vnější (pohledový) rám vozu – čelníky a podélníky s výztuhami. Na rám vozu je mezi hranami podélníků a čelníků položena dřevěná podlaha tvořená skutečnými dubovými deskami s jednoduchým přesahem (falcem).
Byla navržena z jednotlivých desek sesazených na pero a drážku. Hrany bednění jsou tvořeny ocelovými U profily. Navrženy byly tři rozměry bednění – čelnice, bočnice a poklop. Jednotlivé sestavy bednění jsou ke hlavnímu rámu montovány prostřednictvím stojin z ocelových U profilů 12×12 mm. Jde o typickou konstrukci pro nákladní vagony s dřevěnou korbou. Upevnění stojin je však nejčastěji do speciálních kapes, které zajišťují vyjímatelnost jednotlivých částí bočnic nebo celých čelnic. Tyto součásti jsou však pro funkční model poměrně složité, takže byly vypuštěny. Boční poklopy jsou navrženy jen jako násuvné. Šlo o to vyhnout se komplikovaným součástem pákových zámků a pantů. To však může být u hotových vozů postupně upraveno. Vyjímatelnost poklopů je však důležitá z důvodu čistitelnosti vozu.
Ocelové části vozu jsou navrženy jako černé. Bednění z vnější strany může být barveno dle libosti. Barva může být šedá (nákladní vozy v období Rakouska-Uherska), červeno-hnědá nebo třeba zelená.
Vnitřní strana bednění a podlaha barvená nebude, tak jako je tomu ve skutečnosti. Konzervace povrchu je provedena jen minerálním olejem. Ideální je směs motorového (»vyjetého«) oleje a petroleje. To je typická konzervační směs používaná k napouštění podlah u všech vozidel. Naolejované dřevo je odolné proti vodě a podtrhuje kresbu skutečného masivu.
Popis vozu je tvořen mosaznými leptanými štítky.
Popsaný nákladní vůz byl vyroben prozatím ve třech exemplářích. Je možné jej však dodat i dalším zájemcům jako stavebnici. Ta bude obsahovat svařenec základního rámu, stojiny, hran bednění, ochranné lišty bednění, vodicí lišty poklopů, dále sady přejek bednění, sadu prken podlahy, toulce koncové návěsti a spojovací materiál. Vše bez povrchové úpravy. Podvozky mohou být od O.S., ale nemusí. Využít lze i podvozky konstrukce DS.
1. krok
Všechny součásti rámu, spřáhel a stojin nalakujeme.
2. krok
Na svařenec rámu našroubujeme součásti držáku centrálního spřáhla a spřáhlo samotné. Dále upevníme příčník kolébky podvozků (O.S.) nebo královský čep podvozků (DS).
3. krok
K rámu upevníme jednotlivé stojiny. Kontrolujeme kolmost.
4. krok
Namontovat můžeme podvozky - při další montáži můžeme vozem snadněnji pohybovat.
5. krok
Sestavíme laťky bednění a smontujeme s vnějšími hranami. Jednu stranu těchto sestav opatříme zvoleným nátěrem.
6. krok
Doplníme popisné štítky, popřípadě jiné nápisy, na čelnice pak toulce koncové návěsti.
7. krok
Na horní hranu bednění upevníme ochranné lišty.
8. krok
Bednění z vnitřní strany napustíme olejem.
9. krok
Do rámu položíme podlahové desky, které napustíme olejem.
10. krok
Ke stojinám postupně přiložíme sestavy bednění, svrtáváme a postupně upevňujeme zápustnými šrouby. Nutno zkontrolovat vůli pro nasunutí poklopů.
11. krok
Bednění poklopu opatříme vodicími lištami a madly. Pokopy nasuneme mezi bočnice.
Po smontování prvního vozu proběhly zkušební jízdy těsně před Štědrým dnem na brněnské Nové radnici u příležitosti jízd pro veřejnost na mobilním kolejišti. Vůz jezdil bez problémů, zatěžkávací zkouškou bylo pískování kolejí Jirkou Sajbrtem, který své tělo rozložil právě na vagonku Va/u.
Nová radnice 23. 12. 2009. Foto © Tomáš Randýsek. |
Nová radnice 23. 12. 2009. Foto © Tomáš Randýsek. | Nová radnice 23. 12. 2009. Foto © Tomáš Randýsek. |
Poslední snímky ukazují součásti stavebnice, ovšem se smontovaným a nalakovaným rámem se stojinami.
• celková délka bez spřáhel ......... 1 100 mm
• šířka vozu ................................... 384 mm
• výška vozu NTK .......................... 300 mm
• hmotnost vozu bez podvozků ..... cca 25 kg