V areálu výrobního závodu EPL v Norimberku na Saganer Straße 1-5 bylo hlavní dějiství celého festivalu. Vzhledem ke stísněnosti příjezdových komunikací průmyslové zóny, která se nachází na okraji Norimberku jakoby v lesoparku, byl příjezd návštěvníků organizován speciálními autobusovými linkami ze dvou hlavních záchytných parkovišť. Nízkopodlažní kloubové autobusy MAN jezdily v intervalu 10 min a představovaly komfortní způsob přepravy bez nutnosti řešení problematiky hledání volných parkovacích míst. Obě záchytná parkoviště byla pochopitelně zdarma.
Pro návštěvníky byla otevřená celá továrna - program zde byl rozdělen tématicky:
Většina zaměstnanců byla zapojena do organizace akce, někteří však přesto standardně pracovali a předváděli tak všechna pracoviště v částěčném chodu. Samozřejmě šlo o velmi omezený provoz, neboť bylo nutno zajistit bezpečnost volně se pohybujících návštěvníků mezi stroji. I tak si bylo možno udělat představu o rozsahu problematiky průmyslové výroby železničních modelů.
Forma pro vstřikovací lis - kabina kultovní lokomotivy Stainz. | Polovina formy pro výrobu karoserie švýcarské Ge 4/4 III. | Polovina formy pro výrobu střechy čtyřnápravového osobního vozu. |
Nejnáročnější a nejriskantnější je samozřejmě rozhodnutí, jaký (nový) model bude firma vyrábět. Následuje zajištění podkladů a zadání výroby prototypu. Při tom se již musí řešit všechny kompromisy nutné pro průmyslovou výrobu modelu - množství detailů, měřítko a materiály jednotlivých částí, použitelnost komponentů z jiných modelů, atd. Hotový prototyp dostanou do ruky počítačoví konstruktéři a model převedou do 3D virtuálního prostoru. Jednotlivé díly tohoto počítačového modelu jsou základem pro výrobní výkresy.
Potom nastává etapa výroby forem pro vstřikovací lisy, ale i zadání kooperací s jinými subdodavateli, apod. Výroba forem je nesmírně náročná a po shlédnutí strojírny LGB to každý s troškou technického talentu pochopí. opracování bloků oceli vyžaduje přesné CNC stroje (frézy, soustruhy, vyjiskřovačky, a další). Formy musí být dvou nebo i vícedílné, musí se dobře rozmyslet, kde vyrobit vtoky na vstřikovyný plast, kde výfuky na vytlačovaný vzduch, kde umístit vyhazovací trny, které výlisek z formy uvolňují. Styčné spáry musí probíhat na místech, kde to budoucímu výlisku opticky nevadí. To je třeba mít na paměti v okamžiku, kdy kvalitu hotového modelu hodnotíme.
Vzorové modely na regálech v přípravně potisků. | Stroj pro tampónový tisk - mohutná oranžová razítka přenášejí barvu na bočnice lokomotivy. | Karoserie různých modelů »uklizené« na skříních v dílně. |
Řada strojů pro tampónový tisk. | Pracovnice ukazuje svrtávání jazyků výhybky. | Strojní ohýbačka nařezaných kolejových profilů. |
Detail dráhy na zasunování kolejových profilů do pražcového pole. | Pracoviště montážní linky. | Poslední stanoviště montáže - zkoušení modelu a balení. |
Celkový pohled na halu montážních linek. | Otevřený stříkací box na ruční lakování výlisků. | Mezioperační sklad v lakovně. |