»Parní festival« je tradiční akcí pořádanou Klubem modelářů Aigle od začátku provozování parkové dráhy. V pořadí již 28. ročník se konal ve dnech 6.—15. 6. 2008. Reportáž a fotografie © Roman Šiler.
Každoroční akce trvající jeden týden přitáhne nejen členy klubu, ale i celou řadu zahraničních účastníků. V roce 2008 se této akce poprvé zúčastnili vlastníci modelů z bývalé východní Evropy. Obě brněnské lokomotivy k jistému překvapení přitáhly dokonce pozornost místních novin, kde byla na první straně otištěna reportáž pořízená první den akce přímo v lokomotivním depu. Základem sdělení (zjednodušeně) v novinovém článku je informace o tom, že někteří Češi jedou na fotbalové Euro, jiní zase na parní festival v Bouveret.
Každý, kdo vlatní provozuschopný model jednoho z rozchodů 127 nebo 184 mm, se může na břeh Ženevského jezera vypravit. Stačí k tomu s týdenním předstihem vyplnit a odeslat registrační kartu modelu. Pochopitelně přes internet. V rámci festivalu je pak volný přístup do prostoru parku s modelem a volné ježdění po kolejišti, ustájení modelu v některém z lokomotivních dep a samozřejmě využití technického zázemí pro modely a provozní náplně ve formě upravené vody a granulovaného uhlí. Účastníci festivalu si na vlatní náklady zajistí dopravu a ubytování. Mimo hotely v místě a blízkém okolí je k dispozici kempink v těsném sousedství parkové dráhy, kde je možno pronajmout si stání pro karavan, případně stan nebo si najmout plně vybavené karavany nebo chatky místní.
Po příjezdu do areálu dojde po vyzvednutí registračních dokumentů pro vlastníka modelu a doprovodné skupiny (rodiny nebo přátel) ke složení modelu pomocí hydraulické rampy, vyhrazení stání v rotundě nebo na kolejích točny. V parku je možné bez problémů komunikovat v německém nebo anglickém jazyce. Po zatopení modelu může účastník vyrazit na trať, kde se může volně pohybovat za dodržení pravidel, jejichž znalost stvrdí při registraci svým podpisem. V zásadě není účast pro našeho modeláře nijak obtížná. Samozřejmě - vzdálenost od Brna 1100 km není zrovna málo, rovněž ubytování v hotelu vyjde dráž, než v ČR. Stejně tak i ceny v restauracích jsou stále vyšší, než jsme zvyklí u nás. V obchodech však překvapivě dostaneme koupit základní potraviny (mimo pečiva) v podobné cenové úrovni, jak u nás nebo dokonce i levněji.
Vedle hlavního (tříkolejného) nádraží je depo s točnou a rotundou. Tento prostor je určen pro hostující modely. Na točnu vede kolej od hydraulické plošiny pro složení modelů z aut a přívěsů. Z točny jsou do kruhu uspořádané odstavné koleje pro modely, koleje do budovy rotundy, dvě koleje na »popelovou jámu«, jedna kolej »zauhlovací« (k zásobníku uhlí) a jedna kolej na trať, ústící do nádraží na první kolej.
Rotunda je mimořádně hezky koncipovaná zmenšená budova z režných cihel se zavíracími vraty. Rotunda má celkem 8 kolejí, z toho 3 jsou pouze s rozchodem 184 mm. Podlaha rotundy je pod úrovní terénu, takže koleje jsou zhruba ve výši pasu. To nesmírně usnadňuje údržbu a přípravu stroje na provoz. U zadní stěny jsou pracovní stoly, umývadlo, u každého stání je přípojka vody a tlakového vzduchu.
Vedle rotundy je otevřené stání se dvěma kolejemi s podlahou ve stejné (snížené) úrovni. Pod kolejemi jsou záchytné vany na popel a rovněž je zde přípojka vody s hadicí a přípojka tlakového vzduchu. Na čistění spodku lokomotivy je zde i vzduchová pistole s petrolejem. Obě koleje jsou tedy určeny na zatápění strojů a jejich odstavení. V době festivalu se ale z prostorových důvodů roztápí modely i před rotundou. Do rotundy je ovšem vjezd lokomotiv pod parou výslovně zakázán.
Točna je na ruční pohon a je vybavena západkou na zajištění mostu ve správné poloze.
Další depa a odstavné koleje na různých místech jsou určeny pro parkové lokomotivy a vlakové soupravy, popřípadě pro členy klubu.
Hlavní nádraží se třemi kolejemi a dvěma zastřešenými nástupišti je určeno pro nástup cestujících – návštěvníků. Nádraží (tedy i celá dráha) je používáno jednosměrně. Před odjezdovým zhlavím mezi druhou a třetí kolejí je umístěn vodní jeřáb a vedle třetí koleje zásobník s uhlím. Zde je tedy místo, kde lze doplňovat vodu a palivo. Uhlí je k dispozici ve dvou frakcích – jemnější pro pětipalcové lokomotivy a hrubější pro sedmipalcové.
Hlavním pravidlem, podobně jako na dalších parkových drahách, je jízda na dohled. Modelář je povinen vést model jen takovou rychlostí, aby mohl zastavit před překážkou. Trať je ovšem vybavena i světelnými návěstidly, které regulují jízdu v nepřehledných úsecích.
Ve stavbě jsou další návěstidla, takže budoucnost dráhy je ve funkčním autobloku. Pro ovládání signalizace jsou na kolejích »nášlapné« spínací kontakty umístěné vedle hlavy koleje, které jsou stlačovány okolkem vozidla. Návěstidla jsou vybavena většinou i předvěstí. Světelná návěstidla jsou účastníci povinni respektovat. V případě, že dlouhé minuty svítí červená a v předchozím úseku evidentně není vlak, může »strojvedoucí« pokračovat opatrně dál. Vadné návěstidlo musí nahlásit.
Na třech místech si modelář může volit přestavění výhybek. Jednak jsou to výhybky na vjezdovém zhlaví hlavního nádraží, dále výhybka na nástupiště zastávky »CHABLAIS VILLAGE« a výhybka na konci této zastávky, která vlak vrátí na hlavní trať nebo projede zkratku na hlavní nádraží a vynechá trať ve stoupání.
Stoupání samotné vyžaduje samožejmě oheň v kotli v dobré kondici, ale není nijak prudké, takže modely nemají většinou problémy. Rozdíl obou úrovní přitom činí zhruba 2 a půl metru (pod mosty může dospěly procházet). Je to dáno velkou délkou stoupacího úseku, který tak má malý sklon.
Úseky s autoblokem v principu snižují propustnost celého okruhu. Pokud se na trať vypraví více modelářů dochází k tvoření front před prvním návěstidlem řízeného úseku. Pokud počet úseků autoblouku stoupne, opět klesne počet vlaků, které mohou být naráz v pohybu. Nejlépe si proto zajezdí ten, kdo je pilný, ráno brzy vstane a vyrazí jako první. Nebo ten, kdo vynechá oběd a krouží po trati místo plnění žaludku. A nakonec ten, kdo jezdí co nejdéle do večera.
Součástí festivalu jsou i noční jízdy v sobotu. Večer po odchodu běžných návštěvníků parku je v restauraci u jezera uspořádán piknik, kde se připravuje maso na grilu a místní specialita fondue (roztavený švýcarský sýr s bramborem). Účastníci (včetně nahlášeného doprovodu) obdrží při registraci poukázky na jídlo, které je tak zdarma. Po této akci (německy »Nachtessen« - noční jídlo nebo-li »nočeře«) vyrážejí modely znovu na trať. Předepsáno je osvětlení vlaku vpředu jedním bílým světlem a vzadu červeným. Atmosféra je fantastická. Svítí modelové pouliční osvětlení, rozsvícené jsou modelové domy, několika reflektory jsou nasvíceny zajímavé scenérie, rozsvícen je i dlouhý lanový most. Do toho svítí návěstidla a vlaky. Všude se ozývá supění a pískání. Zkrátka nádhera.
Stav traťového svršku je velmi dobrý a nijak jízdu neomezuje. Vzhledem ke členitosti celého okruhu s množstvím tunelů (některé jsou i značně dlouhé) a množstvím přechodů pro chodce, je potřeba být neustále ve střehu a bedlivé sledování trati nepodceňovat. Odměnou je však nádherný zážitek z jízdy na modelovém vlaku, který lze jen těžko na jiném kolejišti opakovat.
Vzdálenost od České republiky je dost bolestná, ale takový výlet stojí skutečně za to. Swiss Vapeur Parc je oprávněně jakousi Mekkou pětkových a sedmičkových modelářů.