DBC Graz
Podzimní festival
září 2008

Parková dráha DBC Graz byla již popsána na jiném místě našeho webu. Tato reportáž je z dvoudenní podzimní akce, která je určená i pro hostující modely. »Herbstfestival« se odehrál ve dnech 13.—14. 9. 2008. Fotografie a text © Roman Šiler.

Počasí tedy nic moc...

Termín konání se bohužel trefil zrovna do období přílivu studeného vzduchu a deště nad Alpami. Město Graz bohužel leží prakticky na úpatí hor, takže dva dny před akcí bylo sice 31°C, ale o víkendu maximálně 16°. Naštěsí přes den nepršelo, na obloze však byla šedka.
Horší počasí ovšem nemohlo parodychtivce absolutně odrazit. Navíc - kotel také příjemně hřeje.

$ANDPIE má už koleje ve Štýrském Hradci \$
ANDPIE má už koleje ve Štýrském Hradci \"ošahané\". Drandila si spokojeně.

ANDPIE jezdila zcela bez problémů.

Na konci vlaku byl připojen »závodní mamut«. Posádka hezky podle velikosti.

Organizace jako obvykle

Po vyložení lokomotiv z aut se každý modelář zaregistroval. Vyplněním formuláře A4 pořadatelé získávají podklad pro »Lokparádu«, kdy modely najíždějí jednotlivě před diváky na nádraží, a předseda klubu DBC každý model představuje. Registrací také vzniká nárok na poukázky na občerstvení na každý den (oběd a nápoje). Strava byla tentokrát dost dobrá - jeden den smažený řízek se salátem a druhý den gulášová polévka.

Slovinci přijeli dvěma dodávkami - sedmičkové modely jsou trošku objemnější...

Ale za to se mohou nóblově povozit...

Populární lokomotiva Siemens na baterie.

Sraz je skutečně mezinárodní. Mimo Slovince, kteří patří již ke štamgastům, tu byli i Švýcaři, Němci a naše skupinka domlouvající se tím prapodivným jazykem, který ovšem asi nebude příliš těžký, pokud v ČR jím mluví již i malé děti.
Je ale nutno uznat, že Rakušáci jsou velmi družní, rádi si povídají a ocení každého, kdo se přerostlými modely zabývá. Temelín zde budiž zapomenut!

Volné jízdy hostovských modelů

Celá dráha je velmi kapacitní, pouze prostor nádraží a depa je vybaven návěstidly a dálkově ovládanými výhybkami. Na stavědle jsou většinou dva členové klubu, přičemž přes vysílačky komunikují s dalšími lidmi na nástupišti a v depu. Tak se daří celkem slušně zvládat průjezdy modelů přes nádraží, jejich doplňování vodou a uhlím, popřípadě odstavení v depu. Mezi tím se samozřejmě proplétají dva vlaky pro veřejnost. Jinak se jezdí na dohled, modeláři často využívají odstavnou výhybnu s ručně stavěnými výhybkami přímo u budovy blázince. Všichni jezdí volně, mohou používat i zkratku u výhybny.

Nádherná lokomotiva se spalovacím motorem má jednu přednost - jede ihned.

Není nad pořádnou sedmičkovou lokomotivu.

ROCKET vedle TOPSY 2 ve výtopně. Chystá se vyrazit na pořádný okruh.

ROCKET se projela po delší dráze poprvé

Nejmenší ze všech přítomných modelů byla ROCKET od japonské firmy O.S. Locomotiven. Miniaturní pec je trošku oříškem na roztopení. Malá uhelná kapacita činí model poměrně citlivý na topení. Jirka Sajbrt, jako starý modelvůdcovský harcovník, si s tím však hravě poradil a dvakrát objel menší okruh. Problémem bylo však i déledobější stání modelu při čekání na pořadí u vjezdu do nádraží a výjezdu z něj. Při stání modelu je udržení vhodného tlaku ještě náročnější. Všichni, kdo nevěřícně kroutili hlavami však museli uznat - model jede a uveze i obra Jirkova formátu. Bylo lehce komické pozorovat z dálky, jak trávou letí člověk v červené blůze, který sedí na jakési stoličce a táhne jej bleška...

ROCKET budila dost pozornosti. Je provedena jednak perfektně a navíc je tak roztomile malá.

V očích diváků je zájem, ale i značná míra pochybností. Pojede?

ROCKET vyráží na svou cestu. Jirkovi se podařilo kotel správně roztopit.

Jirka s bleškou na malém okruhu. Ale přetlakový ventil funguje!

I přes nízkou hmotnost stroje ROCKET spolehlivě dospělého odveze.

Na cestu z Brna do Plzně to však přece jen není.

Akce byla i tréninkem

Obě větší lokomotivy TOPSY a ANDPIE si vyzkoušeli i »zácvikáři« Tomáš Randýsek a Pavel Uhlíř. Co nevidět budou drandit na svých strojích, takže nějaká ta zkušenost není k zahození. To se rozumí. A bylo se také na co koukat. Nejen nádherné další modely, ale i nevšední styly jízdy...

Pokud to někdo neví - tak tomuhle se říká zápal pro věc.

Tento rakouský kolega jezdí v poloze ležícího střelce z přesvědčení, že na trať vidí skutečně modelově.

Takto jezdí vždy i v Sinsheimu. Jeho páteř musí mít speciální parametry...

Toto je už jen slabá napodobenina. Tento pán takto objel maximálně jedno kolo a byl vyřízený.

Graz - každoroční cíl výletů

Parková dráha ve Štýrském Hradci je nádherná. To bylo již řečeno, ale stejně to nezní jako klišé, pokud tento fakt zopakujeme. Všichni sedmičkáři a pětkaři z ČR si zdejší koleje jistojistě vyzkouší. Jediným nákladem je cesta a ubytování. To se dá zajistit i na úrovni 26-30 € za noc a osobu. Pro modely je vše nachystané - upravená voda, kvalitní uhlí ve dvou granulážích, tlakový vzduch a samozřejmě i ustájení pod střechou. Co víc si lze přát?
Ano - snad jen to sluníčko. To nám Graz při našich dvou návštěvách ještě neukázal. Tak zase příště...

<< ZPĚT