18. halový parní sraz
Karlsruhe 2014

Všechny cesty vedou do Říma - to platí všeobecně pro poutníky. My ale víme, že v lednu vedou všechny cesty do Karlsruhe. Tam je Mekka všech párařů piplajících si svoje zázračné modely doma ve sklepě nebo v klubovní dílně. Karlsruhe je místo potlachu všech postižených, je to místo úlevy (nejsme v tom sami), je to místo plné úsměvů a nadšení. My, Brňáci, jsme toto místo celkem logicky přezdili na Kódlklídek. Místním to snad nevadí. Letos to byla skoro už trestná výprava. SMPD vyslala celkem 13 členů. Místním to snad také nevadilo.
Text reportáže sestavil Roman Šiler, fotografovali Jiří Polák, Tomáš randýsek a Martin Šiler. Poslední editace 20. 1. 2014.

Jede se již po paměti

Silniční spojení je celkem hladké

D1, D5 a A6 s kouskem A5 tvoří nepřetržitou dálniční linku, která umožňuje absolvovat trasu Brno – Karlsruhe poměrně rychle. Pokud nejsou rozkopané schody na D1 a nepřevracejí se kamiony. Počasí naštěstí tentokrát celkem přálo, uzavírky na D1 byly na zimu ukončeny, takže když jsme z Brna vyrazili po osmé, s jednou obligátní zastávkou na oběd v Černici u Plzně jsme na výstaviště dorazili ještě za světla. Osádka s materiálem se pohodlně vměstnala do 4 osobních aut, takže vše probíhalo opravdu v pohodě. Hůř dopadl sobotní autobus z Hradce, který absolvoval hodinovou přestávku na dálnici v Německu z důvodu hromadné dopravní nehody. Čili – cestování je v pohodě, ale přece jen trošku jako sázka do loterie.

Modely a stánek S. M. P. D.

Čtvrtek večer byl na výstavišti ryze pracovní

Mapa parku s dráhou v Olympii. Foto 10. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Mimo vybalení modelů a registrace jsme absolvovali novou činnost. A to vybavení prvního prezentačního stánku S. M. P. D., který byl připraven ve formě prázdné bílé kostky 3×3 m. Připravení jsme byli naštěstí dobře. Oba stoly pokryly bílé ubrusy, vyskládány byly předváděné podvozky, na stěny byly pověšeny informační banery na téma Parní Olympie a výstavby Parkové dráhy, tamtéž byly nalepeny velkoplošné fotografie, vyskládány byly tiskoviny, zapojeno osvětlení a nastaveny počítače. A hotovo.

Foto 10. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

U kolejiště byly vyskládány bedny s modely a mohlo se startovat do hotelu, kde téměř nikdo neodolal místnímu steaku s bramboráčky. Jídlo je to sice nejdražší, ale také nejlepší. S jistotou lze tvrdit, že urazí jedině vegany. Jedinci s touto tělesnou vadou se však v S. M. P. D. nevyskytují. Proto jsou všichni zdrávi a plni optimismu.
Do rukou hotelové kuchyně jsme se svěřili s důvěrou. S večerním vinným koštem jsme už tolik neriskovali a věnovali se našim známých a osvědčeným (z německého hlediska cizím) značkám, dovezeným hezky v kufru auta.

Halový sraz naštěstí jako obvykle

A začali proudit návštěvníci...

V pátek v deset hodin se otevřely pomyslné brány výstaviště a prostor začali zaplňovat návštěvníci. Chlapci nastartovali své stroje a začali kroužit, tak jako ostatní aktivní účastníci setkání, kterým to na stolech začalo syčet, blikat, pobrblávat, v bazénu šplouchat, na kolejích klapat.

Foto 10. 1. 2014 © Martin Šiler.

Prodavači začali počítat tu šroubky a matičky, tu šroubováky a kleštičky i šroubečky a matitičky, kola a kolečka. Zvědavé oči a ruce probíraly knihy, časopisy, hromady výrobních štítků. Začaly debaty nad modely, nad součástmi. Tisíce očí sledovaly práci lokomotiv, procesy na hřištích, kde RC vysokozdvižné vozíky nakládaly minipalety do vagonů, RC auta vysypávala náklad na hromady, aby je pak bagry nakládaly na auta. Zase ten obvyklý frmol, který má tu nádhernou atmosféru totálního bláznovství. Které zdánlivě společnost nikam dál neposouvá.
To ale není pravda. Děti se učí získávat vztah k technice, lidé si udržují vztah navzájem, udržují si vzájemný obdiv a úctu. Spolky si udržují schopnost vzájemné spolupráce. A to je to, co v současnosti asi potřebujeme nejvíc. Halový sraz a jiná podobná setkání, i naše Parní Olympia ve skutečnosti brzdí vliv negativních jevů, které ovlivňují celou společnost. Ale konec filozofování a podívejme se na výstavu dál.

Foto 11. 1. 2014 © Jiří Polák.

Kolegové z DBC Graz. Foto 12. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Prezentační stánek S. M. P. D.

Náš stánek nevynechali především naši staří známí nejen z Rakouska. Poklábosili jsme i s účastníky z hradeckého zájezdu. Zastavili se také Slovinci a Poláci. Zejména u některých německých členů různých klubů byly vidět dvě reakce - tak konečně se do toho Brna musím vypravit, bude to nádhera. Nebo - no, nemám moc času, je to daleko, kde to vůbec je? Kudy se jede do ČR?
Nebo-li tak trošku překonávání nedůvěry ve vše, co je na východ od Osis (východních Němců). To se časem vstřebá, předsudky budou překonány. Možná největším blokem pro jejich uvažování je rychlost, se kterou byla Parková dráha v Brně postavena. Přicházely nedůvěřivé dotazy hlavně na to, kdo projekt a stavbu vlastně financoval. Pro členy některých spolků (jak nám bylo vysvětlováno) je také poněkud hořkou pilulkou poznání, že se sami nedokáží na rozvoji vlastní dráhy moc domluvit.
Z hlediska osvěty byla prezentace brněnské dráhy a Parní Olympie dost důležitá. To bylo z reakcí poznat. Veletržní prezentace je samozřejmě jakousi třešničkou na dortu. Převelice důležitá je zejména kvalitní internetová prezentace. Drtivá většina návštěvníků (z řad modelářů) potvrdila, že brněnskou parkovku zná z webu. Někteří nás dokonce odzbrojili oznámením: "Já vím, na Vašem webu jsem skoro pořád".

12. 1. 2014 © Jiří Polák.

Kolejiště pro modely velikosti 5 a 7

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

V hale č. 2 se nic nezměnilo. Naštěstí. Stále stejný rozsah obou kolejišť (pětkového i kombinovaného) dával stejné možnosti na svezení. Někteří modeláři, kteří poslali pozdě přihlášku, se na sraz se svým modelem nedostali. Některá místa na odstavných plochách však zůstala evidentně volná. Takže buď nepřijeli všichni přihlášení nebo byly organizátory úmyslně vytvořeny menším počtem "prodaných míst" lepší podmínky pro ježdění. Stížností na to, že se neustále tvoří fronty modelů a stojí se víc, než jede, byly v předchozích ročnících oprávněné.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Foto 12. 1. 2014 © Jiří Polák.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Foto 12. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Foto 12. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Foto 11. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Na kolejích 127 mm se ocitla jedna naše lokomotiva. Svůj model vyzkoušel Honza Filko, který svou první vlastnoručně navrženou a postavenou pětkovou lokomotivu vystavil na stánku S. M. P. D. Jde o model T211. Využili jsme dobrých kontaktů s anglickými manželi Elizabeth a Grahamem Coolingovými, kteří laskavě poskytli své vagonky do soupravy. Dvěstějedenáctka se proběhla úspěšně a to bylo důležité.

Foto 11. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Lokomotiva SOLINGEN na rozchodu 184 mm. Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

$Toto je také SOLINGEN - opět na rozchodu 7 1/4\$
Toto je také SOLINGEN - opět na rozchodu 7 1/4\". Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Pro doplnění jakoby přírodní kulisy je zvykem kolem kolejí rozmístit vánoční stromky (neprodaných zůstane nepochybně vždy hodně). Letos se to obzvláště povedlo, protože krásné plné jedličky vytvořily téměř neprůhledný les.

Foto 11. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Co to ta strojvedoucí asi dělá? Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Od telefonu se zkrátka nelze utrhnout. Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Foto 11. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Kolejiště pro modely s rozchodem 45 mm

Foto 10. 1. 2014 © Martin Šiler.

Je jich jako obvykle několik, pro nás je však důležité »Podestanlage« pro neorganizované majitele živých parních modelů.
Po loňské premiéře modulárního kolejiště, které postavila firma MALU-Bahn, bylo to letošní o poznání dokonalejší. Počet odstavných nádraží se zdvojnásobil, pro odstavování vlaků byla vytvořena samostatná »vlečková« kolej, takže nedocházelo k blokování hlavní trati zatahujícími soupravami.

Foto 10. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Na vlastní předváděcí trati byly vytvořeny 3 dlouhé výhybny, což umožnilo průběžné »tankování« lokomotiv, aniž by docházelo k zastavení celého provozu. Předváděcí trať byla také prodloužena. Frekventované výhybky byly vybaveny jednoduchými tlačítkovými ovladači. Loňské minitablety byly správě vyhodnoceny jako »neblbovzdorné« hříčky bez praktického upotřebení.

Foto 10. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Foto 10. 1. 2014 © Martin Šiler.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Regnerka HSB 99 222 patří k těm velmi úctyhodným modelům. Foto 10. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Foto 12. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Lokomotiva Aster na předváděcím oválu pro modely velikosti 1. Foto 11. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Foto 10. 1. 2014 © Martin Šiler.

Foto 11. 1. 2014 © Martin Šiler.

Zkrátka - bylo to o hóódně lepší.
Pokud bude toto kolejiště ještě dále vylepšováno, budou jízdy živých parních modelů zase krásným zážitkem. Postupně by se mohlo doplňovat a vylepšovat modelování krajiny, doplnit nějaké to stoupání, které prověří výkonnost modelů a schopnosti modelářů při ovládání. Modeláři jsou již teď vyzývání, aby vzali s sebou různé doplňky, které by kolejiště zkrášlily.

Foto 10. 1. 2014 © Martin Šiler.

Kolejiště »nulkové«

Koleje s rozchodem 32 mm pro modely ve velikosti 0 bývaly spojeny s kolejištěm 45 mm na jedné podestě. S elegantním křížením rozchodů 32 / 45 mm. V letošním roce bylo pro nulkové modely zřízeno samostatné kolejiště. To je velmi dobře. Nulkové modely jsou zajímavé, i když přehlídka hnacích vozidel v této velikosti je velmi omezená. Jde o modely bez RC, kde plynové nádrže jsou bez výjimky v přivěšeném vagonu (cisterna nebo osobní rychlíkový vůz). Režim jízdy je proto dost odlišný od velikosti 1 nebo 2. Samostané kolejiště s potřebnými velkými rádiusy je tedy správným řešením. Nehledě k tomu, že se vlastně o dost zvýšila divácká kapacita kolem.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Vystavované novinky

Ne vše bylo jako obvykle

Mezi modeláři se objevilo několik novinek, které byly opravdu pozoruhodné. To je samozřejmě dobře – pokud jsou tu novinky, akce ještě žije. Nové zde byly nejen komerční firmy (což je důležité pro veletržní správu), ale i nekomerční vystavovatelé, jejichž modely byly velkým osvěžením pro návštěvníky.

Elektrické tramvaje nejsou »Echtdampf«

Nejsou. Ale jinak jsou krásné a "neprofláknuté". V tomto případě šlo o modely anglických patrových a pracovních vozů, jejichž předlohy jsou součásti sbírek Národního tramvajového muzea u obce Crich. Vozy byly v měřítku 1:16, kolejiště tedy bylo s rozchodem 90 mm.

Foto 10. 1. 2014 © Martin Šiler.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Šlo o poměrně krátkou dvoukolejnou trať na koncích vždy se symetrickou jednokolejnou úvratí. V provozu bylo celkem 6 vozidel. Hlavní vychytávkou byla trolej a sběrače. Ty byly tyčové s kladkou systému Dickinson. To jsou sběrače, jejichž kladka je otočná kolem svislé osy, což umožňuje vedení sběrače po troleji mimo osu kolejí. Tedy podobně, jako je tomu u trolejbusů.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Kladky systému Dickinson byly u nás použity pouze v počátcích elektrického provozu v Praze. Nejprve na dráze Smíchov – Košíře, kde byla trolej zavěšena na krátkých výložnících sloupů na okraji silnice (aby trolej nehyzdila ulici). Potom je můžeme na starých fotografiích spatřit na některých tramvajích městské elektrické dráhy, ale zde trolej neměla žádné konstrukční specifikum, které by otočné kladky vyžadovalo.
Další vychytávkou předváděcího kolejiště s modely tramvají byl trolejový vratný trojúhelník. Toto zařízení je také instalováno v NTM Crich. Trik spočívá v tom, že tramvaj, která na konečné obrací směr jízdy jede sběračem kousek "proti srsti", na trolejové výhybce je sběrač směrován do trolejového trojúhleníku, který je bokem k vozidlu. Zde se sběrač dostává do kolmého směru k tramvaji, aby pak byl již "po srsti" vtažen opět na správnou trolej. V modelu toto zařízení obdivuhodně fungovalo a byla to paráda u které se dalo stát dost dlouhý čas. Samotné modely tramvajových vozů byly velmi dokonalé. S krásnými interiéry, popisy, dokonale funkčním podvozkem s odpružením a tlapovými motory.
Modely předváděl modelář, který ve svém volnu pracuje v muzeu jako řidič.

Autor modelů a předváděcího kolejiště. Foto 10. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Foto 10. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Spalovací motory nejsou Echtdampf

Na předvádecích stolech mají svoje nezastupitelné místo modely traktorů se skutečnými spalovacími motory. Od páry to téma zas tak daleko není. A to, co skupina italských modelářů předvádí, je naprosto úžasné.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Několik ročníků zpět to vypadalo dost stejně, ale letos se vytasili s těžkým kalibrem. Zhotovili modely pásových traktorů s řadovým benzínovým čtyřválcem.

Foto 12. 1. 2014 © Martin Šiler.

Jde o staré a těžké (a nemotorné) stroje, modelově ovšem tak perfektní, že přechází zrak i rozum. Motory jsou samozřejmě funkční, mají vodní chladiče, el. zapalování, vačky a zdvihátka vaček jsou krásně vidět (a nádherně se za provozu mrcasí). Obrázky snad napoví více, o co jde.

Foto 10. 1. 2014 © Tomáš Randýsek.

Parní zubačka je Echtdampf

Velkým osvěžením byla také zbrusu nová ozubnicová dráha s rozchodem 45 mm, která v délce kolem 10 metrů stoupala do výšky více jak 2 m s jednou výhybnou uprostřed. Trať byla již částečně jako modelové diorama. Nebyla samozřejmě předváděna jen dráha, ale nádherné soupravy parních tlačných souprav. Výhybna uprostřed měla vlečné výhybky. Opět - pastva pro oči.

A co ti výrobci?

Regner – žije

To je jedna z nejdůležitějších zpráv. V posledních měsících nereagující firma v Karlsruhe měla svůj známý stánek s aktivním osazenstvem. A to je dobře. Rodinná firma tedy překonává odchod svého šéfa. Jak tento přechod na nové řízení a nově uspořádané zodpovědnosti zvládne, respektive jak rychle je zvládne, nelze zatím odhadnout. Ale bojují a vyrábí. To je důležité poselství všem příznivcům značky Regner.
Na stánku byla mimo paní Evelin Regnerovou i její dcera, která je ve firmě dílovedoucí, a syn s manželkou, který vede obchod. V přístích týdnech by měl vyjít nový katalog, k dispozici bude i nový ceník.
Hlavními novinkami je lokomotiva The Rocket (jubilejní model 2013) a německá lokomotiva 1´B 1´ č. 1726 Länderbahn (nebo jako BR 71 325 DR) ve velikosti 1. Dále Model lokomotivy B-n2t s oscilačním strojkem (řada Easy Line).

V "šuplíku" zbývá po panu Manfredu Regnerovi řada rozpracovaných i produkčně hotových modelů. Je tedy z čeho pracovat ještě poměrně dlouhou dobu. Mezitím si snad všichni osvojí nové úlohy ve firmě a budou úspěšně pokračovat. Všichni jim v tom musíme držet palce.

Balson nemůže chybět

Firma ze Steinu a její majitel Charles Ball s sebou přivezl jednak Waldenburg a jednak pětkovou soupravu s třínápravovými švýcarskými vozy, které jsopu dokonalost sama. Nejvíc snad každého musí zaujmout přechodové měchy, které jsou funkční (spojitelné) a za jízdy se nádherně vlní. Na kolejišti s touto soupravou pyšnil jeden z prvních majitelů.

Doplňky všeho druhu

Nákupům se nedá odolat. Nejčastěji jsou vidět rozzářené oči po převzetí takových obyčejností, jako jsou panty, minivruty, lopatička na uhlí, olejnička, šroubení, injektor, mazací lis, píšťala, vrták, mikrošroubovák, kartáč na trubky, atd., atd. I na stánku S.M.P.D. se postupně shromažďovaly tyto poklady a někteří členové opakovaně vyráželi mezi prodejní stánky ukájet svoje choutky.

Angličané také nabízejí

Poprvé se na srazu objevil stánek anglické firmy Station Road Steam Ltd. Firma se zabývá výrobou modelů velikosti 3, 5 a 7. V Karlsruhe vystavila sedmičkové dvouspřežní modely lokomotivy STAFFORD se sedlovým tankem a klasické lokomotivy polní dráhy. Jde o modely vycházející ze stejného základu (pojezd, kotel a parní stroj). U modelů byly uvedeny i ceny, které z hlediska cifry byly poměrně zajímavé. Při podrobnějším studiu modelů však bylo jasné, že "dobrá cena" není úplně zadarmo. Především jde o válcové kotle bez skříňového topeniště (topeniště je násuvné), což je oblíbená anglická konstrukce. Nevýhodou tohoto řešení je zejména relativně malý objem hořícího uhlí, takže modely nemají ideální vývin páry. Také v těchto kotlech není možné spalovat antracit s velmi malým podílem plynných složek, které potřebuje vysokou zápalnou teplotu. Lokomotiva polní dráhy s klasickým rozvodem a bočními vanami, která je opticky pro Středoevropana v podstatě přijatelná, je ovšem z hlediska detailů hodně zjednodušená. Modelovost musí tedy potenciální majitel oželet. Své zákazníky si firma asi najde. Uvidíme, jak rychle se budeme s těmito výrobky setkávat na kolejištích u nás a v blízkém okolí.

Swiss vapeur parc

Nejkrásnější parková dráha v Le Bouveret na břehu Ženevského jezera se vrátila k prezentačnímu stánku s obsluhou. Přivezli s sebou hezký model pětispřežní lokomotivy, výhybkovou laternu a samozřejmě velkou televizi, kde běželo video průjezdu vlaku po celé dráze. Vychytávkou bylo okénko s mapkou, kde červená čára ukazovala celkově projetou dráhu a tím i místo, kde se lokomotiva (kamera) právě nachází.
Parní festival v »L Buvré« (jak se správně Le Bouveret čte) začíná v době naší Parní Olympie. Trvá však více jak týden (zahrnuje 2 víkendy). Teoreticky lze tedy navštívit obě akce. Šance, že se však k nám dostanou Švýcaři, je poměrně malá. Jedině v případě, že se jim »švýcarská nejhezčí« již zajídá a mají to k nám méně jak 1000 kilometrů.

Traktory jako obvykle

V srdci haly č. 2, obklopeni kolejemi, bylo stanoviště parních nekolejových vozidel. Tak, jako v loňské premiéře, byl k vidění traktor s modelem mlátičky na obilí. Oba stroje byly spřaženy dlouhou řemenicí. Mlátička je kvalitní model s provedením do všech detailů.

O rozruch v hale č. 1 se čas od času postaral pan Musche (WDEF), který je autorem našich lokotraktorů. Použil známý čínský dieselový jednoválec pro konstrukci minitraktůrku, který občas zarachotil a zasmrděl i u našeho stánku. My už ovšem víme o čínské kvalitě své a moc jsme vzrušení nebyli...

Optimistický závěr

Je doufejme na místě

Pořád je na co se dívat, pořád je s kým diskutovat, pořád je tu možnost navazovat nová přátelství. Pořád existuje možnost, že jistý úpadek bude překonán a halový sraz v Karlsruhe bude žít dál. K tomu jsou potřeba samozřejmě nejen aktivní účastníci, ale i komerční firmy a ochotně kupující návštěvníci. Takže modeláři mají domácí úkol – během roku připravit něco nového a zase v lednu – tradáá do Karlsruhe!

Zpráva na konec – 18. Echtdampf Hallentreffen navštívilo celkem 20.000 platících diváků.

<< ZPĚT

18. halový parní srazKarlsruhe 2014

Jede se již po paměti

Silniční spojení je celkem hladké

Modely a stánek S. M. P. D.

Čtvrtek večer byl na výstavišti ryze pracovní

Halový sraz naštěstí jako obvykle

A začali proudit návštěvníci...

Prezentační stánek S. M. P. D.

Kolejiště pro modely velikosti 5 a 7

Kolejiště pro modely s rozchodem 45 mm

Kolejiště »nulkové«

Vystavované novinky

Ne vše bylo jako obvykle

Elektrické tramvaje nejsou »Echtdampf«

Spalovací motory nejsou Echtdampf

Parní zubačka je Echtdampf

A co ti výrobci?

Regner – žije

Balson nemůže chybět

Doplňky všeho druhu

Angličané také nabízejí

Swiss vapeur parc

Traktory jako obvykle

Optimistický závěr

Je doufejme na místě

Zpráva na konec – 18. Echtdampf Hallentreffen navštívilo celkem 20.000 platících diváků.

18. halový parní sraz
Karlsruhe 2014