Železniční muzeum ve štýrském Knittelfeldu je u nás poměrně málo známé. Mimo rozsáhlé expozice v budově bývalého skladu v areálu místního depa má i relativně malou parkovou dráhu o rozchodu 127 mm, čili klasickou pětipalcovku. Skutečných vozidel 1:1 tu mnoho nenajdeme, ale několik zajímavých přece.
Zahájení sezóny bývá – tak jako jinde – slavnostní a návštěvníci jsou přitahováni programem bohatším, než obvykle. »Andampfen« (nenacházím vhodný výraz - »zapáření« evidentně není ono) v Knittelfeldu má přívlastek »mezinárodní« a trvá 4 dny. Pro naplnění ducha mezinárodnosti byla naše skupina oslovena zástupci místního spolku již v lednu na parním halovém srazu v Sinnsheimu.
Následující reportáž sestavil Roman Šiler. Fotografie pořídili Jiří Sajbrt, Tomáš Randýsek a Roman Šiler.

Dráha malá a cesta daleká

Pozvání jsme přijali. Z důvodu omezené velikosti dráhy a technického zázemí jsme byli požádáni o dovoz pouze dvou lokomotiv a čtyř osobních vagonů pro provoz s cestujícími. Zvolili jsme obě parní lokomotivy SOB. Ty pak spolu se svými obslužnými a čtyřmi lavicovými vozy zabraly celou plochu dodávky. Jedno další osobní auto převezlo z Brna lidský materiál.
Cesta je relativně dlouhá, i když se celá odehrává po dálnici. Časově je tedy ještě únosná.

Samotná dráha je situována v parčíku mezi budovou bývalého skladu (dnes muzejní expozice) a obytnou zaměstnaneckou budovou ÖBB. Prostoru zde opravdu není mnoho. Pozinkované koleje mají tvar »zmáčknutého« oválu. Odhadovaná délka trasy je kolem 400 metrů.

Popis trati

Nástupní nádraží má 3 koleje. Z nádraží vycházejí dvě kolejové trasy. Jedna delší má v krátkém úseku relativně příkré stoupání (3%). Na trati je jedna výhybna a jedna předjízdná kolej s popelovou jámou v prostoru u depa. Depo je tvořeno garáží, ke které vede jedna kolej. V garáži je pak jedna výhybka, takže jsou tu dvě relativně krátké odstavné koleje. Není zde tedy točna ani rotunda či přesuvna. Právě vybavení a uspořádání depa značně omezuje množství modelů, které mohou být současně v provozu. Do garáže s kolejemi se na noc stěhovaly pouze těžké lokomotivy, pro vagony byly určeny zamykatelné dřevěné boudy, kam bylo potřeba modely odnosit.
Nástupní nádraží nemá vlastní výpravní (modelovou) budovu. Jsou jen dřevěné stavby, které slouží jako restaurace a prodejní stánky využitelné na suvenýry.

Starost o modeláře na neobvyklé úrovni

Oč je parková dráha omezenější oproti jiným svou velikostí nebo výbavou, o to je větší starostlivost o účastníky akce. Pozvaní modeláři mají zajištěno ubytování a stravování po celou dobu. V budově muzea je docela vtipně zařízená restaurace, kde několik zkušených dam vařilo velmi chutná (domácí) jídla, k dispozici zde byly studené i teplé nápoje. Podával se nejen oběd, ale i večeře. Takový servis si zasluhuje pochvalu.

Brněnské vlaky byly nejkapacitnější

Téměř všechny modely ostatních modelářů byly normálněrozchodné, tudíž poměrně malé (1:11). Některé modely pak na jednom lavicovém vagonu vozily návštěvníky muzea. K nejzajímavějším modelům s parním pohonem patřil model lokomotivy 112.02 s uspořádáním 1A1. Byla tu lokomotiva s topením plynem. Vidět byla u klasická řada U.

Zajímavý byl model motorové lokomotivy se skutečným spalovacím motorem. Šlo zřejmě o motor ze sekačky s odstředivou spojkou. Model neměl brzdy ani zpátečku. Po několika hodinách provozu jsme museli uznat, že nezatlumený motor je skutečně protivný, takže tudy cesta nevede.

Dva manželé z Anglie proháněly svůj model parní lokomotivy s celým vlakem modelových nákladních vagonů, které byly mimořádně detailní. Vlak je to ale skutečně miniaturní (zlí jazykové trousili poznámky na téma H0).

Samostatnou atrakcí byl vagonek s animálním pohonem. Šlo o jakousi »splašenou lavici« jejíž pohon obstarával jezdec točením klikou. Pohon využívá celkem vtipně převody z kola (se zpětnou brzdou torpédem) se třemi jízdními stupni. Děti se o místo za klikou skoro praly. Některé však svou pomalou jízdou zdržovaly provoz.

Oproti nim byly naše »polnodrážní« lokomotivy PONAVA a KRZENOWITZ doslova obry. S našimi lavicovými vozy však tvořily úhledné, opticky vyvážené soupravy. U návštěvníků byly oblíbené. Dvakrát byla vytvořena i čtyřvozová souprava, která vypadala skutečně impozantně.

V těsné blízkosti kolejí se proháněly i dva nádherné parní traktory.

Další zajímavosti

Na kolejích depa za budovou muzejní expozice byla v provozu malá drezína, která vozila návštěvníky 100 m tam a zpět. Úplnou bombou však byl zatopený parní jeřáb, který se projížděl po kolejích také. Navíc byla předváděna funkce otáčení a zvedání ramene a háku. Přes 70 let starý jeřáb má stojatý kotel, vertikální parní stroj v budce strojovny. Přenos na nápravy je přes kuželová kola. Pozorování jeho živé práce bylo skutečným zážitkem. Takovou parní pohádkou.

Na odstavných kolejích u rotundy bylo vystaveno několik lokomotiv. Jeden Taurus byl přístupný.

Na akci asistoval i historický autobus, kterým bylo možno absolvovat okružní jízdy po městě.

Plány do budoucna

Členové klubu samozřejmě mají vize dalšího rozvoje dráhy. Vedle parčíku je volný pozemek, který je na prodej. Bohužel na jeho zakoupení nemají dostatek peněz, ale ani obec, která činnost spolku podporuje, není prozatím schopna pozemek koupit. Nicméně existuje jasný plán prodloužení trati na tento pozemek. Zde by měl být i zářez a tunel. A zejména točna s rotundou, vytvářející dostatečné technické zázemí parkové dráhy. No - uvidíme. Ale palce jim musíme držet, protože pak by se dráha v Knittelfeldu stala skutečně přitažlivou.

Za rok na shledanou

Účinkování brněnských lokomotiv bylo hodnoceno velmi kladně, což jsme upřímně řečeno nečekali. Závěrečné stisky rukou rakouských kolegů na rozloučenou byly doprovázeny slovy: »Těšíme se na setkání v příštím roce«.
Na pevné sliby je ještě brzy - rok je přece jen dlouhá doba. Dny strávené v Knittelfeldu však byly příjemné a rozhodně to nebyla ztráta času.

 

<< ZPĚT

MAPA STRÁNEK PRO SNAZŠÍ ORIENTACI
Firma založena 1994 | DRAH-servis spol. s r. o. | Úlehle 1 | 621 00 | Brno
info@drah-servis.cz | tel.: +420 602 721 272 | fax: +420 541 218 918
Počítadlo přístupů :