Výstava Modely Brno 2007 byla druhým ročníkem modelářské výstavy (pojmenování »veletrh« je prozatím poněkud silný výraz) pořádané BVV. Výstava se koná souběžně s dalšími třemi veletrhy a výstavami (Mobitex, Prodítě a Rybaření).

Komerční výstava nebo sraz modelářů?

Pro firmu BVV jsou výstavy a veletrhy živobytím - musí proto pořádat akce, na kterých se dá vydělat. Snadněji se to provede u zaběhlých, ba mezinárodně věhlasných výstav. Nesnadný úkol je to u výstav nových, kdy nalákat platící klientelu je úkolem přímo heroickým. Modelářská výstava patří k benjamínkům brněnského výstaviště, život proto nemá po stránce komerční jistě jednoduchý. Tzv. doprovodný program má jasný úkol – nalákat návštěvníky, kteří pak svým hojným počtem pomohou zlomit podnikatele. Ty podnikatele, jejichž živností jsou modely pro volný čas, a kteří si zaplatí nějaký ten metr čtvereční plochy v pavilonech brněnského výstaviště.
Pokud se podíváme na obsazení plochy v pavilonu G1, nelze než konstatovat, že nekomerční plochy prozatím převažují. To ale nevadí – pro všechny jde o investici do budoucna. Všichni v tomto státě naštěstí v průměru bohatneme, takže čas pro »hlouposti« nabývá na významu. Proč si neudělat radost...

Komerční stánek se systémem autodráhy s předjížděním - také obležen návštěvníky.

Rozsáhlé »silničiště« automodelářů - zde se proháněl mimo jiné i trolejbus 22Tr s funkčními dveřmi, sběrači a hlášením stanic.

Na hromadě hlíny byly předváděny modely těžké terenní techniky. Modely českých strojů jsou stavěny samozřejmě od A do Z.

Předváděcí kolejiště

Naše mobilní předváděcí kolejiště bylo oproti loňsku rozšířeno. Celkový počet panelů byl zvýšen, přičemž byly vyrobeny i panely čtyřkolejné, aby bylo kde zatápět lokomotivy. Sestavené kolejiště zabírá v současnosti půdorysnou plochu téměř 14×5 metrů, celková délka instalovaných kolejí je přibližně 100 metrů. Tím se výrazně zvýšil efekt jízdy (vlaky se netočí na pětníku), prodloužil se obvod dráhy a tím i »styčná linie« s návštěvníky. Zároveň tím vznikl komfortní vnitřní prostor pro obsluhu, nebo-li »parní jezdce«, kteří tak mají místo pro servisní stoly a židle. Pro překonání traťových modulů byly vyrobeny schůdky, takže místo uprostřed dráhy lze opustit bez potupného plazení se po kolenou.

Pohled z galerie G1 ukazuje celkovou velikost dráhy.

Tabule s fotografiemi přibližují modely na skutečném zahradním kolejišti.

Jezdíme, jezdíme, jezdíme

Akce se aktivně účastnilo celkem 5 modelářů, kteří podávali docela slušný výkon. Živé parní lokomotivy jsou však mršky, které vyžadují dost starostí, takže plynulý »přísun« jedoucích a pískajících modelů pod parou k očím návštěvníků dá dost zabrat. Ukazuje se, že ideální sestava je aspoň 5—6 modelářů, kteří mají přidělené aspoň dva modely, které dokonale znají. Potom lze rozehrát parní koncert...

I tak lze konstatovat, že divácké ohlasy byly kladné (pouze jeden chlapeček si postěžoval, že to nějak divně smrdí). Bylo hodně lidí, kteří vůbec netušili, že něco takového, jako živý parní železniční model, vůbec existuje. Často nevěřícně kroutili hlavami a pokoušeli se rukama zjistit, že lokomotiva skutečně hřeje. Jedna dáma středního věku poznamenala, že chlapi jsou skuteční hračičkové. To byl vzhledem k jejímu věku poněkud zpozdilý postřeh. Mezi návštěvníky byli samozřejmě i »postižení«, kteří se dívali desítky minut. Padlo zde i (prozatím verbální) rozhodnutí, že takový model je nutno koupit. Dopadne-li to dobře, rodina párařů se na rozchodu 45 mm opět rozroste.

Martin Šiler jede s lokomotivou 99211 - ta totiž jezdí fakt nejlíp...

Po čtyřech dnech na nohách s vysílačkou a parním olejem v ruce toho měli všichni nepochybně dost. Navíc - z důvodu bezpečnosti bylo nutno každý den všechny modely sbalit, naložit do auta a odvézt. Ráno zase nanosit - bylo to zkrátka takové lehké branné cvičení. Ale stejně si všichni potřásli rukama s konstatováním, že si slušně zařádili. Intenzivní provoz modelů (na kolejišti mohou jezdit naráz až tři vlaky) totiž odkryje slabiny nejen modelů, ale i obsluhy. Nestačí totiž jen nalít vodu, přepustit plyn a zapálit hořák... Kolejiště již je opět ve skladu, ale je připraveno na další podobnou akci kdekoli jinde. A příště už nás bude (doufejme) více.

Tabule s fotografiemi přibližují modely na skutečném zahradním kolejišti.

Ing. Pavel Uhlíř uhání se svým modelem přes »hlavní nádraží« (které se rozhodně nebude přesouvat).

Čtvrtá vniřní kolej slouží především k roztápění lokomotiv.

A jak příště?

Doufejme, že návštěvnost brněnské výstavy v letošním roce oproti loňsku trošku poskočila, a že příští ročník bude bohatší o komerční firmy, které nabídnou také bohatší sortiment. Vedení brněnských veletrhů bude snad také důvěřivější a umožní trošku více investovat právě do doprovodného programu.
Pro nás zůstává skrytým cílem rozšířit plochu doprovodného programu s železniční tématikou. Vždyť máme chutí na vybranou - modulová kolejiště, malá přenosná kolejiště, tramvajová kolejiště, české sériové modely i úžasné ruční modely. Modelářské normy nám nadělují celou řadu měřítek - od nejmenšího - Z, N, TT, H0 - přes ta větší - 0, 1, 2 - po ta největší - 5 a 7. A mimochodem - právě modely rozchodu 5 a 7,25 palců jsou naší příští metou.

Jiří Kůt zabíhá nový stroj G 4/5 RhB.

Záběh zatím bez RC vyžadoval vedení zkušené ruky. I tak byla jízda impozantní.

G 4/5 již jede sama - po pátém plnění se pohyblivé součásti začínají správně uvolňovat.

RhB G 4/5 104 je skvostným modelem, který své první »kroky« uskutečnil právě na této výstavě.

 

<< ZPĚT

MAPA STRÁNEK PRO SNAZŠÍ ORIENTACI
Firma založena 1994 | DRAH-servis spol. s r. o. | Úlehle 1 | 621 00 | Brno
info@drah-servis.cz | tel.: +420 602 721 272 | fax: +420 541 218 918
Počítadlo přístupů :