Oslavy 30 let trvání
firmy Regner Dampftechnik
Aurach 2008

30 let existence fungující rodinné firmy v oboru modelářství je jistě velkým úspěchem. Zejména v případě, kdy se firma rozvíjí i v době, když jiné (i mnohem větší) firmy zanikají nebo jsou z ekonomických důvodů prodávány. Panu Regnerovi se podařil nejen splnit osobní sen – postavit model funkčního parního stroje, ale na tomto technickém úspěchu založit i svou další existenci.
Následující reportáž sestavil Roman Šiler, fotografovali Roman Šiler, Pavel Uhlíř s rodinou a Jiří Kůt. Poslední editace 10. 8. 2008.

Příznivci modelů Regner míří do Aurachu

Ve dnech 11.—13. 7. 2008 se konalo slavnostní setkání všech milovníků modelové páry v malé francké obci Aurach, ležící přímo na dálnici A6, která navazuje na naši plzeňskou dálnici D5. Firma má v pořádání takových setkání bohaté zkušenosti – podobně vypadá každoroční představení novinek Regner. Příležitost kulatého výročí však přinesla akci trošku »košatější«. Do Aurachu jsme přijali pozvání i my – skupina českých a moravských provozovatelů živých parních modelů velikosti 1 a 2.
Pro návštěvníky je akce přitažlivá nejen množstvím předváděných funkčních parních modelů, ale i možností navštívit výrobní prostory firmy Regner.

První výrobní hala zvenku.

Vnitřek skleníku se zkušebním kolejištěm.

Brněnské předváděcí kolejiště bylo na místě

Do Aurachu bylo dodávkou přivezeno i předváděcí kolejiště, známé z akcí v Česku. Cestovním dnem byl čtvrtek, kolejiště bylo stavěno v odpoledních hodinách ihned po příjezdu. Pro kolejiště jsme využili komfortní vyrovnanou plochu, která však bude brzy zabrána další výrobní halou. Kolejiště má v současnosti celkem 26 desek s kolejemi. Jeho sestavení je otázkou cca 2 hodin, ale pro sehraný kolektiv aspoň 4—6 lidí, kteří s montáží mají nějaké zkušenosti. Nás bylo na štěstí deset.

Uvnitř předváděcího oválu byly sestaveny stoly a lavice, nad částí z nich byla postavena protisluneční (a protidešťová) střecha. Ta se skutečně vyplatila. Počasí si s námi totiž dosti zahrávalo. První den panovala všude sluneční výheň, aby však byla odpoledne vystřídána bouřkou s lijákem. Další dva dny bylo zataženo a hodně často pršelo, což nepříjemně poznamenalo zejména množství návštěvníků.

Vystaveny byly i pískovcové stavby od ASY model.

Předváděcí dráha je konstruována z vodovzdorné překližky a nerezavějící oceli. Za dobu provozování kolejiště jsou navíce všechny plochy důkladně promaštěny parním olejem. Takže nějaký ten déšť skutečně nemůže ublížit.

Výtokové otvory jsou jen ve styčných spárách.

Tak to vypadá, když koleje plavou...

Když prší, tak prší...

Kapky vody jsou trošku nemodelové.

Ovšemže nejsme z cukru.

U našeho kolejiště se vystřídalo i několik "hostujících" modelářů, kteří zde projížděli svoje modely. V některých případech šlo o nádherné kousky vlastní stavby - klobouk dolů.

Hostovská anglická lokomotiva.

Úzkorozchodná lokomotiva s vnějším rámem byla od firmy Roundhouse.

Cirkusový vlak od Märklin tažený regnerkou.

Excelentní parní vůz je rovněž idividuální stavbou s použitím dílů Regner.

Autor modelu parního vozu plní plynovou nádrž před jízdou.

Oblaka páry znepřehledňují situaci...

Tato krasavice je harcká malletka.

Jiří Sajbrt samozřejmě předváděl svou oscilační Šajku, která neunikla pozornosti ani stáji Regner. Aby ne - firma totiž připravuje výrobu lokomotivy Shay v podobném provedení. Ale málo platné - ten »rovinové brněnské kořeň« ze Soběšic je první...

Jirka Sajbrt proháněl i parní vůz v »hávu« Bítýšké dráhy. Brzy přispěchal nějaký německy žvatlající kolega a připojil se se svým vozem. Nastal historický okamžik – živé parní modely byly spojeny šroubovkami!!!

Ještě vyměním servo - a to by v tom čert byl...

Tak chytni - můj kotlíčku a hoř můj plamínku!

Modelaření je také trošku dřina...

Šmankote - já zapomněl, kudyma se do teho lije ten olej!

Pokud bylo slušné počasí, poskytoval prostor ve středu kolejiště skutečně komfortní prostor pro obsluhu i pro montáže modelů. Déšť nám až zas tak nevadil, pokud nefoukalo. Sprchování jsme totiž v plánu neměli - vánoce jsou až za pár měsíců...

Tímdlectím přidáváš páru - je to úplně jednoduchý.

Tak jedem, jedem, nezdržovat. Další si taky chtějí písknout!

Parkoviště závodních strojů...

Početná omladina připravila soutěž o nejpomaleji jedoucí lokomotivu. Samozřejmě bez zastavení stroje. To je úkol u živých parních modelů vskutku nelehký. Za stupně vítězů posloužily schůdky přechodu kolejiště. Pro spravedlivé ohodnocení dlužno podotknout, že vyhrála EMMA s pístovým šoupátkem, kterou sice vedl Roman Šiler, ale sestavil a odladil Jirka Kůt, takže on vyhrál na celé čáře, obsadivše i druhou pozici se svým modelem.

Schůdky posloužily jako stupně vítězů v soutěži o nejpomalejší jízdu.

Vítězný model soutěže byl samozřejmě favorizován již svou konstrukcí - jednoduchý plnotlaký rozvod s pístovým šoupátkem má minimální ztráty. Lokomotiva proto snadněji jede pomalu - pro pohyb stačí menší množství páry. Modelvůdce při soutěži byl Roman Šiler, ale sestavitel, oživitel a vyladitel byl Jirka Kůt.

Všem našim modelům to ale slušelo - a bylo nějaká řádka.

Tak - ještě dofrcnót vodu - a jedem!

Dvojče v podobě IVK bylo velmi zajímavé.

Populární jízdy dvojic lokomotiv.

Ty - v tom tendru je to fakt divné.

Jirka Kůt definitivně rozjezdil RhB G 4/5, která vzdorovala skutečně dost dlouho. Jirka je ďábel.

Ostatní účastníci

Mimo další předváděcí ovály pro parní železniční modely velikosti 1 a 2 tu byl bazén pro parníky. Po areálu lomozil poctivý parní válec, se kterým zápasila dvojice »báječných mužů na funících strojích«.

Několik stolků ukazovalo také stabilní parní stroje. Bylo zde několik typů kotlů, přičemž všechny byly navzájem propojeny trubkami, takže jeden kotel mohl napájet několik libovolných strojů.

K vidění byly i sympatické miniatury.

Miniaturní parní válec s oscilačním strojkem byl plně funkční.

A dost mu to slušelo.

Je roztomile menší, než lidská dlaň.

Velmi poučné jsou pro každého parního modeláře různá řešení kolegů. Velmi poučná jsou různá provedení zástavby RC ovládání, či různá vylepšení klasických (sériových) armatur.

Ze dvou dvounápravových jeden čtyřnápravový. Ale hezký, že?

Skupina německých příznivců LGB přivezla rozsáhlé kolejiště v měřítku IIm, kde provozovali standardní elektrické modely LGB. Kolejiště bylo umístěno ve velkém stanu. V tomto prostoru bylo i několik stánků, kde bylo k dostání něco doplňků nebo příslušenství k modelům.

V jednom menším stanu byly stolky určené k prezentaci vlastních parních modelů, které se ucházely o přízeň diváků v soutěži o nejlepší výrobek. Cenou byla stavebnice lokomotivy řady Easy Line.

Model Lumber Jack (Easy Line) přestavěný na zubačkovou lokomotivu.

Nepřipomíná to trošku dávné Štrbské pleso?

Neméně důležitým místem byl jídelní stan, kde bylo k dostání teplé jídlo a dále dva vlečňáky jako stánky s rychlým občerstvením (nápoje, moučníky, zmrzlina).

Občerstvovací vlečňák vypadal vskutku podivně.

Auto hned vedle jakbysmet.

Některé modely nebyly dosud nalakovány.

Sousedi z Holandska měli větší střechu, ale menší kolejiště.

Dílny firmy Regner

Úžasnou atrakcí je den otevřených dveří ve výrobních prostorech firmy Regner. Samozřejmě - dílny nepracují normálně - ale přece bylo vidět, jak se točí tovární kola. Řekni mi maminko moje, jak v továrnách zpívají stroje! Firma Regner sice neplní plán pětiletky, ale přece jen je to dost fascinující – všude na pracovních stolech mezi stroji jsou kotle (či kotlíky), nápravy kola, části karoserií, nárazníky, a další nádherné díly železničních modelů. Značná část strojů jsou CNC řízené automaty.

Stromečky voskových modelů pro odlití.

Celkový pohled na halu s obráběcími stroji.

Vývojový koutek je obložen výkresy. Důvtipný návštěvník odtuší příští novinky.

Výstavka stacionárních parních strojů.

Příklad postupu výroby tendru modelu SAXONIA.

Jen roztřídění a evidence všech součástí musí dost problém.

Lakovna je téměř všude poněkud strakatá - firmu Regner nevyjímaje.

Součásti připravené na balení do zákaznických krabic.

Firma provozuje i slévárnu barevných kovů, kde se pracuje metodou ztraceného vosku. Velmi působivé jsou proto »stromečky« s voskovými modely nebo výsledné mosazné. Sami jsme nakonec ověřili možnosti CNC obráběcích strojů, když nám na počkání vyfrézovali náhradní součástku táhla reverzu pro model RhB lokomotivy G 4/5 č. 108.

Jirka Sajbrt čučí na drát.

Hledání souboru DXF pro výrobu našeho dílu v počítači

Frézujeme díl pro 108.

Manufaktura Regner bude v nejbližší době rozšířena o jednu loď. Nová hala bude využívána pro balení a expedici modelů.

Technologický pokrok firmy

Za 30 let podnikatelské činnosti se pan Regner již všelicos naučil. Zkušenosti jsou patrné na každém dalším modelu. Strojní vybavení manufaktury je postavené na počítači ovládaných strojích. Mimo slévárnu a obráběcí stroje má firma k dispozici nově i vypalování laserem.
V poslední době pan Regner v roli konstruktéra trošku propadl kouzlu miniaturizace, což je markantní zejména u modelu historické lokomotivy SAXONIA a parní tříkolky SERPOLLET. Tyto modely jsou s ohledem na funkční miniaturní detail vskutku obdivuhodné. Zmenšování modelů je však přirozeně na úkor provozních schopností. Fyzikální zákony totiž platí stále, takže miniaturní stroje nemohou mít potřebný výkon pro překonání mechanických odporů použitých materiálů pohyblivých částí. Na druhou stranu jsme svědky zrození kategorie elektrických modelů. Poptávka zákazníků je v tomto ohledu příliš velká, aby mohla být ponechána bez povšimnutí. Prvním modelem s alternativním pohonem elektromotorem je právě SAXONIA, dalším bude rakouská lokomotiva velikosti IIm řady Mh6.

Důstojná oslava výročí

Jak je v Německu zvykem, vše je zorganizováno s jistou důsledností a ve výsledku i dokonalostí. Rodina Regnerů investovala do akce značné prostředky, samozřejmě s vědomím, že se investice vrátí v podobě přízně zákazníků, kteří si rádi koupí další modely. Aktivní pozvaní účastníci akce pracují samozřejmě zadarmo. Naopak - musí si uhradit cestu a ubytování. Od firmy Regner obdrží všichni poukázky na občerstvení a pozvání na večerní akci v restauraci. Ale to je vlastně naprosto v pořádku. Všichni se dobře baví - a o vyplnění volného času tu především jde. Firma Regner se sice naplněním volného času zákazníků živí, ale není to tak, že by bezostyšně byly tahány peníze z kapes nebohých modelářů. Schopnosti zejména pana Regnera seniora právě umožňují vyžití železničně-modelářských šílenců ve volném čase. A umění modely vymyslet, vyrobit a ještě efektivně zobchodovat je nutno opravdu ocenit.
Na sobotním večerním setkání pan Regner zhodnotil období existence firmy, vyzdvihnul zejména dlouholeté spolupracovníky, kteří jej vůbec přiměli začít vyrábět třeba železniční modely, dlouholeté obchodní spolupracovníky a další. Nezapomněl se i zmínit o svých hostech z České Republiky, což samozřejmě potěší. Proslovy místního starosty a předsedy obchodní a průmyslové komory byly sice povinně pozitivní, ale nebyla to jen prázdná slova. Člověk, který je schopen zaměstnat přes 20 lidí určitě zaslouží nefalšovaná slova obdivu. Každý, kdo podniká, ví o čem je řeč.
V neděli před u končením provozu jsme se proto všichni s panem Regnerem rádi vyfotografovali. A jeho ovečky (modely), které se dostaly do České republiky, byly způsobně vyskládány na stole před ním.

Tak tady jsme všichni i s panem Regnerem.

<< ZPĚT