Parní malletky CC´ patří k těm velmi dobrým ze sortimentu LGB. Je to především díky jízdním vlastnostem. Model má ve skutečnosti dva otočné podvozky (což je obvyklá nemodelová pomůcka u strojů konstrukce Mallet) a díky velkému množství styčných bodů s kolejnicemi si konstruktéři modelu dovolili vypustit jinak všudypřítomné sběrací botky. Pro spolehlivost provozu na zahradě jsou učiněným dobrodiním, ale jsou docela nepříjemně slyšet. Šouravý zvuk přitom není nic, co by ucho modeláře potěšilo...
Výsledkem je tedy dobře jedoucí model s výbornou schopností vypořádat se s nerovnostmi tratě s naprosto perfektním zvukovým projevem, co se styku kol s kolejnicemi týče. Lokomotiva poctivě "vyťukává" všechny styky 6×.
Model je vyráběn od roku 1982. Konstrukce je tedy stará již více jak 30 let. V roce 1997 byla vyrobena mutace DR 99 201 s digitálním dekodérem a zvukem. Od té doby má model přípravu pro montáž reproduktoru, ale nadále byl vyráběn pouze s dekodérem "on board". A právě takový model bude výchozím pro ozvučení a montáž dálkově ovládaného spřáhla.
Sestavil a fotografie zhotovil © Roman Šiler. Poslední editace 16. 2. 2014.

Massoth má dobrý inovační program

tradice zavazuje a konkurence šlape na paty

Massoth jako dvorní dodavatel elektroniky do modelů LGB musel vystoupit ze stínu po velkých turbulencích u EPL, které vyústily v prodej firmy do rukou tradiční modelářské firmy Gebrüder Märklin. Nadále dodává elektroniku pod jménem LGB, ale moderní rozvoj a nové výrobky již známe pod značkou Massoth.
Pro vlastníky modelů LGB je důležité, že firma svými produkty a návody učí provozovatele zahradních kolejišť svoje modely vylepšovat. Tím se možná postupně dostane do konfliktu s výrobci modelů, kteří modeláře "obcházející" jejich schopnosti nevidí příliš rádi.

Jsou zákonné záruky příliš dlouhé?

Skutečný problém tu ale opravdu je – nepříliš zkušený modelář může neodborným zásahem model poškodit. Najde se ale mezi nimi mnoho takových, kteří pak přes své chyby bezostyšně uplatňují u výrobce záruky. Pokud velký výrobce řeší desítky neoprávněných požadavků na výměny a opravy za měsíc, je to už na pováženou.
Proto je třeba si uvědomit, že výrobce modelu poskytuje záruky pouze v případě, že model není rozmontován a nejsou na něm prováděny zásahy. Většina poškození neodborným zásahem je asi odhalitelná, ale přesto zůstává mnoho sporných situací, které výrobce mohou poškozovat.
Rada, abychom zásahy do modelu dělali až po uplynutí dvouleté záruční doby, nepatří k těm nejlepším. Zejména digitalizace nebo ozvučení "nesnese" odkladu. Takže je potřeba postupovat obezřetně a v případě vlastní chyby ji uznat a napravit ji ve vlastní režii.

Součásti použité při práci na modelu DR 99 201

• Massoth 8210085 – eMOTION XLS - DR Mallet CC´
Klasický zvukový dekodér 3A určený pro lokomotivy se dvěma motory s originální nahrávkou sdružené parní lokomotivy DR. Součástí setu je reproduktor a propojovací kabely s konektorem pro rozhraní DCC
• Massoth 8150701 – eMOTION DCC - Onboard-Adapter
Základní deska nahrazuje tovární dekodér, který se nazývá (typicky německy »onboard dekoder«. Jeho hlavní výhodou je, že zůstanou zachována všechna stávající kabelová propojení. Nemusíme tedy odštípávat všechny konektory zásuvek kabelů k motorům (podvozkům), k vypínači a k osvětlení. A to není věru málo.
• Massoth 8151501 – eMOTION Goldcappuffer
Jde o velkokapacitní kondenzátorový napájecí zdroj, který modelu pomůže především překonávat nástrahy špatného přívodu proudu díky znečistěným kolejím a případně izolovaným srdcovkám výhybek.
• Massoth 8242020 – Reedschalterplatine für XLS
Deska se spínacími kontakty zvuků do podvozku. Umožní modelu reagovat na kolejové magnety, které spustí ze zvukového dekodéru XLS nezávisle na vůli »modelvedoucího« jeden ze dvou zvolených zvukových sekvencí (podle otočení magnetické desky v kolejiích).
• Massoth 8242035 – Taktgeberplatine für XLS
Taktovací senzor nápravy, který umožňuje synchronizaci zvuků výfuku páry s otáčkami kol. Set obsahuje kruhový permamentní magnet a novou osu nápravy pro tento magnet přizpůsobenou.
• Massoth 8414002 – Automatischer Entkupplung
Automatické třmenové spřáhlo s dálkovým ovládáním. Prvek umožňující komfortní provoz modelové lokomotivy zejména při posunu nebo obracení vlaku.

Postup při montáži

Nezbytné díly, nářadí a pomůcky (před lokomotivou zleva): štípací kleště, kondenzátorový zdroj, senzor synchronizace, dekodér XLS, automatická spřáhla, šroubovány, Pálava 2011 - víno Masaryk, Skalica.

Připravit si pracoviště a opatrně odmontovat kryt

Na pracovní stůl si připravíme všechny součásti, z nichž vybalíme též návody, protože jen tak si tipovat zapojení je dost nebezpečné. Připravíme všechno nářadí a pomůcky k udržení osobní svěžesti.
Přijít bez dokumentace na to, jak model bezpečně rozmontovat a zajistit tak přístup k elektronice a dalším místům, kam je nutno jednotlivé prvky zabudovat. Základním »hmatem« je obrácení modelu na komín a postupné vyšroubování vrutů viditelných odspodu. V případě tohoto modelu situace není nijak zapeklitá. Bohužel je nutno odstrojit i podvozky, což je mnohem nepříjemnější. Především je nutné zapamatovat si polohy pohyblivých spojnic. Ideální pomůckou je při tom fotoaparát.

Montáž ozvučení a vyrovnávacího zdroje

Po odklopení krytu (budka s kotlem) se objeví základní rám s mřížkou pro umístění reproduktoru, na závaží je umístěn tovární dekodér s veškerou kabeláží. Pšechny kablíky jsou zakončené konektory, které v případě použití adaptéru rozhraní můžeme bez úprav využít. Ideálním řešením je uvolnit montážní vruty dekodéru a ten pouze posunout k okraji olověného bloku zátěže. Tím se vytvoří místo pro adaptér, na který je možno postupně přepojovat kablíky. Přesně podle popisu u paty konektorů na desce.

Desku adaptéru můžeme přišroubovat na místo původního dekodéru. Dbáme na použití izolačních vložek, které zajistí bezpečný odstup vodivých ploch desky od olověné zátěže. To se týká zejména zvukového dekodéru, který potřbuje chlazení (větrání) spodní strany, přičemž i zde hrozí zkrat dotykem.

Z balení dekodéru vyjmeme reproduktor, který má správný průměr pro vybrání v rámu modelu. Upevňovací vruty a plastové podložky přiloženy nejsou. Vruty musí být akorát »tlusté« a akorát dlouhé, abychom se neprovrtali skrz. Ideální byly vruty se sady dříve prodávané jako náhradní díl LGB. Ty časy jsou však již pryč, takže každý modelář musí rozumně improvizovat. Plastové podložky jsou téměř nutné. Hlava vrutu nedosahuje na přírubu reproduktoru a plast působí i jako kompenzátor. Kablík naletovaný na svorky reproduktoru je osazen dvoupinovým konektorem, který pasuje do zásuvky »SPK« (speaker) na desce dekodéru.

První manipulací se zvukovým dekodérem je příprava propojovacích kablíků. Ze sady použijeme připravený konektor, který pasuje na zásuvku rozhraní. Pro správnou montáž použijeme návod, kde jsou i názorné fotografie, takže není nezbytné vládnout němčinou nebo angličtinou. Obnažené konce kablíků jsou velmi krátké a nestačí na bezpečné zapojení do šroubovacích svorkovnic dekodéru, zejména v případě, kdy budeme potřebovat zapojit dva vodiče do jedné zdířky. Obnažení vodičů je nutné zvětšit.
Pořadí vodičů ve svorkovnici dekodéru je stejné, jako pořadí na konektoru rozhraní. Pouze poslední modrý vodič pro funkční výstup musíme zapojit do protilehlé svorkovnice dekodéru, čímž se naruší uhlazené chování kabelového svazku.

Po zapojení zásuvky do konektoru rozhraní dojde k propojení dekodéru s adaptérem a tedy s motory, osvětlením a kouřovým generátorem lokomotivy. Dekodér umístíme vedle adaptéru a upevníme vruty.

K montáži připravíme kondenzátorový zdroj, který sestává ze tří částí. Ty jsou propojeny kablíkem. Toto řešení umožňuje umístit jednotlivé díly podle potřeby do různých částí modelu, kde to umožňuje volný prostor. V balení je i vypínač, který je nutné použít při programování. Není však nutný, pokud je dekodér vybaven svorkou BC, na který je připoje řídicí vodič zdroje. Dekodér sám zajistí vypnutí napěťového zdroje v okamžiku příchodu programovacího signálu.

Kondenzátorový zdroj připojíme podle návodu na svorky »+24V«, »GND« a »BC«. Právě na svorku »GND« (dekodér -24V) musíme poprvé zapojit dva vodiče do jedné zdířky svorky.

Vzhledem k dostatečnému prostoru v modelu můžeme svázat všechny tři díly sestavy kondenzátoru dohromady. Sestavu je možné vložit do prostoru mezi zátěž a imitaci pece v kabině strojvedoucího.

Montáž na podvozku

Podvozek uvolníme odšroubováním vrutu otočného čepu. Čtyřžilový přívodní kablík odpojíme z adaptéru (opět výhoda při ponechání původní kabeláže).

Nyní podvozek otočíme a odmontujeme spodní kryt. Nyní musíme vyjmout zadní nápravu, abychom mohli namontovat novou osu s magnetem synchronizační sondy. Vyšroubujeme vruty spojnic a tyto opatrně sejmeme. Jsou vyrobeny z velmi pružného materiálu, takže nemusíme mít při manipulacích až zas tak velké obavy.

Kola jsou naražena na osu, která je na koncích opatřena "tisícihranem". pokud kola nejsou sejmout páčením rukou, je nutné osu vyrazit vhodným nástrojem. Kola nasadíme na osu z montážní sady synchronizační sondy. Před nalisováním kol je nutné na osu nasadit kroužek permamentního magnetu. Také je nutné nezapomenout na přesazení čepů spojnic o 90°, nejlépe podle ostatních kol na podvozku.

Pro montáž vlastního taktovacího senzoru musíme sejmout horní kryt motorového bloku. Musíme proto uvolnit vruty ze spodní strany – a to ty krajní. Pro umístění senzoru jsou v bloku podvozku násuvné kolejnice. Je to příprava na tovární senzor, který je v případě každé zvukové lokomotivy do podvozku namontován.

Po usazení provrtáme horní kryt podvozku, abychom mohli vyvést kablík senzoru k dekodéru. Musíme použít větší vrták, abychom mohli otvorem protáhnout i konektor.

Nakonec ještě otevřeme znovu spodní kryt a vteřinovým lepidlem pojistíme správnou polohu magnetického prstence na ose nápravy tak, aby se nemohl příčně pohybovat a netřel se o vlastní senzor.

Pro zlepšení adhezních vlastností modelu můžeme do prostoru kotle přidat závaží. V tomto případě jsou to ocelové »špunty« ze strojní děrovačky, které tvoří úhledné válečky, pečlivě zabalené do silnostěnných sáčků.

Montáž automatických spřáhel

Automatická, dálkově ovládaná spřáhla od firmy Massoth jsou konstruována z hlediska velikosti pohonu velmi úsporně. Je ovšem jen velmi málo modelů, kam je takové spřáhlo možné namontovat bez mechanických úprav. Tak je tomu i v případě modelu 99 201.
Prvním krokem je poměření sestaveného spřáhla s místem montáže. Můžeme rovnou demontovat pohonnou jednotku, abychom lépe postřehli překážky. Spřáhlo bez pohonu potom namontujeme. V tomto případě je u předního spřáhla kolize s příčným výztužným žebrem. Toto žebro lze v potřebné šíři jednoduše vyštípnout ostrými kleštěmi.

U zadního podvozku nás čeká složitější úprava. Do přepážky vymezující kapsu pro spřáhlo je nutno nějak vyrobit otvor, respektive vybrousit nebo vyfrézovat tak, aby tam konec pouzdra pohonu přesně zapadl.

Řídicí vodiče spřáhel můžeme zapojit na volné funkční výstupy dekodéru. Potom je možné ovládat každé spřáhlo zvlášť. Paralelním spojením vodičů budeme spřáhla ovládat společně jedním tlačítkem ovladače. Je škoda, je dekodéry XLS neobsahují více zásuvek pro funkční výstupy, respektive alespoň pro F2 a F3. Je zde pouze jedna třípinová zásuvka pro F7/8. Tyto výstupy jsou však pouze nízkonapěťové, takže nejsou použitelné. Bylo by totiž možné velmi elegantně využít konektoru osazeného na kablíku každého spřáhla. Takto je v převážné většině případů nutné konektor odštípnout a pracovat s volnými drátky.
V tomto případě zapojíme řídicí vodiče ze spřáhel na svorky F3 a F4. Vzhledem k nedostatku napájecích připojovacích svorek na dekodéru (napájení +24V a GND) musíme nakonec vodiče napájení spřáhel kombinovat s přívodem do kondenzátorů.

Před uzavřením modelu se musíme přesvědčit, zda vše funguje správně.

Programování

Při programování se budeme zabývat těmito proměnnými:

• adresa lokomotivy
• nastavení počtu jízdních stupňů
• nastavení zrychlení, zpoždění a maximální rychlosti
• nastavení dojezdu lokomotivy na kondenzátory
• nastavení tlačítka pro ovládání spřáhel
• nastavení počtu výfuků na jednu otáčku kola
• nastavení úrovně osvětlení
• nastavení hlasitosti

Adresa modelu a jízdní stupně

Konfigurační proměnná (CV) pro adresu má pořadové číslo 1. To je závazné podle normy NMRA. CV1 nastavuje tzv. krátkou adresu, tedy do hodnoty 127. Vyšší čísla jsou označována za tzv. dlouhou adresu. Dlouhá adresa se programuje pomocí CV17 a CV18. Zároveň musí být patřičným způsobem nastavena proměnná CV29, aby bylo jasné, zda platí krátká (CV1) nebo dlouhá (CV17 a 18) adresa.
Základní nastavení všech dekodérů je na adresu 3 nebo 128. Předpokládejme, že pro model 99 201 budeme chtít nastavit adresu 201, abychom si nemuseli adresu lokomotivy pamatovat, popřípadě vytvářet tabulky s modely a jejich adresami. Což byl úděl provozovatelů kolejišť se starým systémem LGB, který dlouhé adresy nepodporoval.
Pokud programujeme dekodéry Massoth ovladačem Navigator, je situace s programováním adresy ulehčena možností přímého zadání adresy v jakékoli hodnotě a zadání používaného počtu jízdních stupňů s tím, že automaticky jsou nastaveny hodnoty všech proměnných, kterých se to týká – tedy CV1, 17, 18 a 29.
Ručně hodnoty nastavíme následovně:
CV17: 201/256=0,785 => CV17=0
CV18: 201–(CV17×256)=201 => CV18=201
CV29:
bit0: normální směr jízdy (komínem dopředu): hodnota 0
bit1: 28 jízdních stupňů: hodnota 2
bit2: jen digitální provoz: hodnota 0
bit3: nevyužit
bit4: interní jízdní křivka (rychlost v závislosti na jednotlivých stupních): hodnota 0
bit5: dlouhá adresa dle CV17 a 18): hodnota 32
Po sečtení hodnot jednotlivých bitů dostaneme: 2+0+0+32=34 => CV29=34

Rozjezd, zrychlení, zpoždění a max. rychlost

CV2 nastavuje napětí na motorech při zadání prvního stupně. Je to tedy nejmenší dosažitelná rychlost. Vyšší hodnotu, než 0 má smysl zadávat u modelů, jejichž vnitřní odpory jsou tak velké, že nerozjedou, nebo je jízda trhaná. Jinak CV2=0
CV3 nastavuje zrychlení. To regulujeme ovladačem, ale i když jeho kolečko otočíme rovnou na maximum, bude se model rozjíždět v režimu podle CV3. Osvědčená hodnota pro modely je 20—30. Pro parní lokomotivu je lepší vyšší hodnota (pomalejší rozjezd). CV3=30
CV4 nastavuje zpoždění. Zde musí jít modelovost stranou, protože v případě nebezpečí model zastavuje opět podle svého. Na ovladači sice máme havarijní pojistku STOP, ale hodnota CV4 by měla být max. 15. CV4=15
CV5 je maximálně dosažená rychlost. Při maximální hodnotě jsou modely velmi rychlé. To je vhodné snad pro osobní expresy na dlouhých kolejištích. Ale zejména pro parní lokomotivy je vhodné nastavit hodnotu nižší. Tu si každý vyzkouší podle svého gusta. Pro parní lokomotivu je dobrá hodnota 120—150. CV5=150

Dojezd modelu s pomocným napěťovým zdrojem

Kapacita kondenzátorů je značná. Samotné osvětlení svítí po vypnutí napájení lokomotivy i více, jak minutu. Záleží samozřejmě na spotřebě. Motory spotřebují energii mnohem rychleji, ale i tak může mít několik vteřin jízdy při vykolejení fatální následky. Dobu jízdy (nikoli zvučení) je proto vhodné omezit. Vhodnost hodnoty proměnné CV129 lze experimentálně ověřit na každém modelu. Zhruba kolem hodnoty 30 ujede model vzdálenost do 50 cm. To bohatě stačí na překlenutí krátkodobých výpadků z důvodu nečistot nebo třeba izolovaných srdcovek. CV129=30

Ovládání automatických spřáhel

Pro ovládání spřáhel je nutno vyčlenit ovládací tlačítka. Ovládacími tlačítky jsou spínány funkční výstupy dekodéru nebo zvuky zvukového modulu. Vzhledem k tomu, že ovládání spřáhel má být pohodlné a operativní, je dobré k tomu přiřadit tlačítka T1—8. T9—16 jsou přístupná po zapnutí funkce vyšších tlačítek, protože na ovladači je jich k dispozici fyzicky jen 8. Pokud budeme respektovat, že obsazení T1 (houkání) T2, T3 (zvuk brzdění nebo výstražného zvonu), T4 (hlášení) T6 (zapínání zvuků celkově) je standardní, zůstávají tlačítka T7 a T8. Pro T7 bývá nejčastěji vyhrazeno ovládání kouřového generátoru a pro T8 tzv. režim posunu (poloviční rychlost modelu). Proto je nutné tyto funkce »namapovat« na jiná tlačítka. Tam se opět můžeme dostat do kolizí například se zvuky, které jsou na příslušném dekodéru výrobcem nastaveny. Na ovládání některých zvuků však můžeme v pohodě rezignovat, zejména pokud jsou automaticky spouštěny náhodným způsobem (kompresor, házení lopatou, apod.).
Spouštění kouřového generátoru se podle provozní praxe neděje zas tak často, proto nevadí přeřazení takové funkce do oblasti »vyšších« tlačítek.
• přední spřáhlo T7 (F3) – CV113=7
• zadní spřáhlo T8 (F4) - CV115=8
• kouřový generátor T9 (F1) – CV54=9
• režim »posun« T10 – CV59=10

Nastavení synchronizace zvuků výfuku

Zvukovou synchronizaci je možné nastavit na dva nebo čtyři zvukové výfuky na jednu otáčku kola. Synchronizace těchto zvuků u parních lokomotiv je velmi přesvědčivá. Zejména u nízkých rychlostí modelu je nesynchronní vyvolávání zvuku výfuku páry vnímáno rušivě. Správně má každá dvouválcová lokomotiva 4 výfuky za jedno otočení kola. I sdružené lokomotivy se takto chovají, protože výfuk vysokotlakých válců prakticky není slyšet. To je samozřejmě i případ naší malletky. Vzhledem k tomu, že při vysoké rychlosti modelů zvuky výfuku splývají, je vhodné zapnout funkci jen dvou výfuků. Modeláři, kteří provozují převážně rychlíky a expresy toto nastavení ocení. Čistě teoreticky lze nastavit i pouze jeden nebo tři výfuky na otáčku. Stavitelé tříválcových lokomotiv mají od firmy Massoth prémii.
Řídicí registr taktovače CV195=4

Nastavení napětí pro osvětlení

Minižárovky na modelech LGB jsou vždy na napětí 5V, což je zvyklost z dob výhradně analogového provozu, kdy modely mohly svítit naplno již od 5V, kdy ovšem ještě fakticky nebyly v pohybu. Při digitalizaci modelu buď musíme všechny žárovky vyměnit za 24 voltové nebo patřičným způsobem upravit napětí světelných výstupů. CV50=4

Nastavení úrovně hlasitosti

Pro gegulace hlasitosti vestavěného reproduktoru může sloužit zvláštní potenciometr. Firmou Massoth je nabízen, je však nutné jej nějak na rozumné místo zabudovat. Druhou možností je regulace pomocí programování. Tak odpadá často složité vymýšlení, kam potenciometr umístit.
Maximální hlasitost je opravdu značná, při provozu v uzavřené místnosti doslova neakceptovatelná. Ve venkovním prostředí s přirozeným hlukovým pozadím naopak sneseme poněkud více. Dle zkušeností se nastavení příslušného CV bude pohybovat v rozmezí hodnot 10—15.
Celková hlasitost CV200=12

A můžeme ven – do terénu!

 

<< ZPĚT

MAPA STRÁNEK PRO SNAZŠÍ ORIENTACI
Firma založena 1994 | DRAH-servis spol. s r. o. | Úlehle 1 | 621 00 | Brno
info@drah-servis.cz | tel.: +420 602 721 272 | fax: +420 541 218 918
Počítadlo přístupů :