Rakouská parní lokomotiva Stainz je symbolem zahradních železnic. Tento symbol dodnes existuje v Rakousku na Murtalbahn a patří asi k nejznámějším úzkorozchodným strojům vůbec. Ačkoli možná ne všichni majitelé »Štajncky« si uvědomují, odkud vzor modelu ve skutečnosti pochází.
Následující text a foto © Roman Šiler.
Značka na spodku modelu oznamuje míru připravenosti modelu na montáž dekodéru. Rozhraní »Direct Dekoder« je samozřejmě interní záležitostí LGB a je určeno pro montáž dekodéru LGB Art. 55021. Montáž jiného dekodéru je technicky možná, ale ztrácí se tím to kouzlo »Direct« - přímého jednoduchého vložení dekodéru do připravených zdířek. Dekodér Art. 55021 je ovšem plně vyhovující, byť má pouze jeden funkční výstup. Dekodér je určen pro montáž do jednomotorových modelů, ale podle praktické zkušenosti utáhne v pohodě i dvoumotorové modely, pro které výrobce jinak doporučuje dekodéry dva. Nová řada dekodérů Art. 55027 je modernější (zatížitelnost 3A) a technicky na vyšší úrovni. Mají více funkčních výstupů, ale svou konstrukcí jsou určeny pro jednoduchou zástavbu do nových modelů s rozhraním DCC (pro modely LGB je tu rovnou zásuvka). Do zdířek »Direct Dekoder« u modelů starší konstrukce ale nepasují. Firma Massoth nyní uvádí na trh nový »modrý« dekodér 1,2A (vlastní řada výrobků prodávaných přímo v typicky modrých obalech). Dekodér Art. 8154001 je konstruován pro jednomotorové lokomotivy a mimo kablíků je vyzbrojen kontaktními kolíky pasujícími do rozhraní »Direct Dekoder«. Tyto dekodéry už mají šest funkčních výstupů.
Pro montáž bychom si měli vytvořit dobré podmínky - dobrou náladu, trpělivost, opatrnost, neuškodí ani víno z dobrého chovu...
potřebné nástroje pro práci |
Lokomotiva Stainz byla vyrobena již v mnoha různých mutacích. Model byl postupně modernizován, za poslední roky se však jeho technické provedení prakticky nezměnilo. Odlišnosti jsou jen v uspořádání vnitřní elektroniky. Bohužel pro montáž dekodéru je tento model značně komplikovaný z hlediska míry nutného rozebrání modelu, abychom se dostali k desce plošných spojů, kam je nutno dekodér připojit. Při demontáži je třeba rozebrat nejen šroubové spoje, ale i plastové díly, které jsou navzájem jen »zaklapnuté«, takže se s nimi musí zacházet dost opatrně. Naštěstí jsou plasty u modelů LGB velmi kvalitní a elastické.
vrut upevnění podvozku | místo pro vruty upevnění podvozku | vruty osy táhel reverzu |
Vedle spřáhel jsou ze spodní strany dva a dva vruty, které upevňují sestavu podvozku. Musíme demontovat zároveň i dva malé vruty, držící výlisek osy převodových pák reverzu.
odklopení osy táhla reverzu | odklopená osa táhla reverzu | hlavní zásuvka podvozku |
Tím je podvozek volný a lze ho z lokomotivy vysunout. Po vysunutí podvozku vytáhneme zásuvku s hlavním čtyřvodičovým přívodním kabelem. Tím je podvozek volný a můžeme jej odložit.
vytažení hlavní zásuvky podvozu | hlavní zásuvka podvozku | odmontovaný podvozek |
Nejprve vymontujeme komín lokomotivy. Z komína vedoucí kablíky (černý a bílý) napájení kouřového generátoru nejprve vytáhneme z kolíků na hlavní desce elektroniky.
matice komínu zespodu | vytažení konektorů napájení kouřového generátoru |
Je lépe pracovat s pinzetou – tahem za vodiče je můžeme utrhnout. Potom uvolníme matici přitahující komín. K tomu musíme použít kleště, protože na stranový nebo nástrčkový klíč tu není místo. Komín vytáhneme z kotle, pozor musíme dát na přívod se žárovkou do čelní lampy. Žárovku lehce zespodu lampy vytáhneme.
vytažení komínu s čelní lampou | žárovka lampy zůstane zatím na místě |
povolení matice komínu | uvolněný komín s čelní lampou |
Nyní čtyřmi vruty uvolníme kabinu. V přední části pod komínem zůstal díl tvořící poklopy šoupátek, který opatrně stáhneme z plastových »trubek« přívodu a výfuku páry. Na levé straně kotle musíme uvolnit trubku s nálevkou (napájení vody do spodní vany). Zde musíme postupovat opatrně. Je nutno využít pružnost plastového dílu. Nejlépe je vytáhnout horní západku a díl potom otočit. Spodní část dílu může zůstat na rámu.
uvolněný kryt přívodu do šoupátkových komor | odklopení nálevky |
Při uvolňování rámu budeme mít problém s figurkou strojvedoucího (nebo topiče?). Figurka je přilepená a její ruka částečně přesahující hranu okna blokuje pohyb rámu. Je nutno opět použít opatrné síly. Z kabiny vypadnou dvě kovová závaží, která odložíme stranou.
Nejprve musíme uvlnit parní vývěvu (mezi čeními okny). Musíme postupovat velmi opatrně. Nejlépe tahem v místě západky do kabiny. Potom díl otočíme kolem osy a necháme jej na kotli. Z pravého boku kotle odšroubujeme parní pumpu. Je uchycena jedním vrutem.
horní západka parní vývěvy | odšroubování kompresoru |
Nyní uvolníme vlastní kotel. A to střídavým kroucením a tahem ve vertikálním směru od kabiny. I zde musíme postupovat opatrně, ale je nutno vyvinout větší sílu (pokud možno »klidnou sílu«). Po uvolnění kotle odpojíme všechny zásuvky kabelových propojek. Jsou nezaměnitelné, takže je není potřeba nějak značit. Je vhodné ponechat výlisek pece (s hlavním vypínačem) v kabině. Jinak je nutno zároveň s tímto výliskem vysunovat i díl čelních oken. Jinak utrhneme žárovku vnitřního osvětlení, která je do výlisku čelních oken zasunutá.
Vyní uvolníme západky držící spodní díl kotle. Jsou na straně pece. Jde to rozevřením obou spodních hran kotle od sebe.
uvolněný kotel | odklopený spodní díl válcového kotle | základní deska a dekodér |
Po uvolnění spodní poloviny ležatého kotle uvidíme kovovou zátěž. Je upevněna dvěma vruty. Odšroubováním vrutů závaží vytáhneme a objevíme konečně elektronickou základní desku, o kterou nám jde.
odšroubování vrutů závaží | západky spodního dílu kotle |
obsah balení Art. 55021 | samotný dekodér Art. 55021 | odstranění vodičů dekodéru |
U lokomotiv Stainz, které jsou součástí startovacích setů, můžeme do zdířek přímo vložit dekodér. Dekodér po vybalení nejprve zbavíme barevných přívodních kabelů štípacími kleštěmi. Kabely nepotřebujeme. Kolíky trčící z dekodéru jsou potřebná elektrická propojení. Polohu dekodéru nemůžeme splést, protože podélně nejsou kolíky umístěny symetricky. Na desce nejsou zdířky pro všechny kolíky. Některá propojení jsou totiž interní v rámci hlavní desky, takže vývody z dekodéru nejsou všechny zapotřebí. Po zatlačení dekodéru na doraz musíme přepnout lokomotivu z »analogu« na »digitál«. Slouží k tomu DIP přepínače, které pinzetou nebo šroubováčken přesuneme všechny do polohy OFF (směrem ke komínu lokomotivy.
deska s nasazeným dekodérem | přepnutí DIP spínačů na OFF | základní deska bez PIN spínačů - s propojovací deskou |
Výroční lokomotiva (125 let EPL) nemá desku s DIP přepínači, ale do kolíků je zasunuta deska plošných spojů, která zajišťuje potřebná přímá propojení kol s motorem (analogový režim). Deska je fixována dvěma proletovanými drátky, které jednoduše kleštěmi přeštípneme. Desku pak ze zdířek vytáhneme a na její místo zasuneme připravený dekodér.
štípání pojistných drátů analogové spojovací desky | základní deska modelu, dekodér a odejmutá analogová spojovací deska | nasunutí dekodéru na základní desku |
model na zkušební stolici |
Nyní je vhodné lokomotivu vyzkoušet. Hlavní přívodní kabel propojíme s podvozkem, zpět připojíme i kabinu s hlavním vypínačem a toto torzo lokomotivy postavíme nejlépe na zkušební stolici (např. rolny DIETZ). Dekodér je nastaven na adresu 3 a 14 jízdních stupňů. Model musí správně reagovat na jízdní povely a rozsvěcení reflektorů, které musí přepínat v závislosti na směru jízdy. Osvětlení kabiny svítí zároveň s vnějšími světly. Zvuková lokomotiva musí začít také »pšoukat«. Tento zvukový modul však nemá ani pískání ani zvuk stroje. Pokud připojíme i kablíky kouřového generátoru, bude pod funkčním tlačítkem F1 také kouřit. Přeprogramování dekodéru (adresa, zrychlení a zpoždění, max. rychlost a počet jízdních stupňů) můžeme nechat až po smontování modelu.
model na zkušební stolici | adresa dekodéru je nastavená na 3 |
Při skládání postupujeme samozřejmě obráceně. Je třeba nezapomenout na vložení obou závaží do kabiny. Je třeba také dbát na rozumné seskládání vodičů, abychom je někde nevhodně neskřípli, což může vést k jejich poškození. Ploché vodiče se především nesmí zkroutit. Před zašroubováním matice komínu je nutno nasadit kryt soupátek zpět zejména na trubky výfuku do dýmnice, protože tyto díly nejsou pružné. Konektory kouřového generátoru je vhodné opět nasazovat pinzetou.
Po dokončení montáže můžeme lokomotivu konečně rozběhnout po kolejích.
Aby lokomotiva měla rozumné jízdní vlastnosti v digitálním režimu, je vhodné dekodér naprogramovat následně:
adresa lokomotivy podle potřeby (LGB pouze 1—23)
rozjezdové napětí, doporučená hodnota 0
zrychlení, vhodná hodnota 30 až 40 (lokomotiva zrychluje volněji)
zpoždění, vhodná hodnota 10 až 15 (brzdí intenzivněji, než se rozjíždí – s ohledem na bezpečnost provozu na kolejišti)
maximální rychlost – zde je vhodná hodnota 100 až 120 (základní nastavení 255) – model má potom sníženou nejvyšší rychlost, což je modelovější
nastavení dle NMRA – pro centrály LGB nemusíme dělat nic. Pro Massoth lze nastavit hodnotu 34 - provoz jen digitálně, 28 jízdních stupňů a dlouhá adresa (nad 127). V dokumentaci k dekodéru není nastavení CV29 dokumentováno úplně. To pochází z doby, kdy pro modely LGB byly jen centrály LGB, které neuměly nic jiného, než adresy 1—23 a 14 jízdních stupňů. Pro naprogramování dlouhé adresy – např. čísla 4604 – musíme nastavit hodnoty na CV17 a CV18 následovně:
pro 4604 je hodnota 209
výpočet: 4604 : 256 = 17 (použije se jen celé číslo), potom 17 + 192 = 209
pro 4604 je hodnota 252
výpočet: 4604 - (256 × 17) = 252
Další nastavení pro model Stainz nejsou třeba. V případě užití nového dekodéru Massoth (popř, jiných dekodérů) lze pak uvažovat třeba o separátním ovládání vnitřního osvětlení. Potom budeme muset nastavovat funkční tlačítka, apod.