Elektrická lokomotiva s dieselagregátem
RhB řady Gem 4/4
Kiss

»Obojživelné« lokomotivy na RhB jsou sice jen dvě, ale vzhledem ke svému častému provoznímu nasazení jsou poměrně známé. Tato popularita je jednou z příčin, proč jsou tyto lokomotivy ztvárněny i jako modely IIm.
Pro recenzi byly čerpány informace v publikaci W. Finke, H. Schweers – Fahrzeuge der Rhätischen Bahn 1889—1998, Band 3: Triebfahrzeugen. Verlag Schweers + Wall GmbH. Technické náčrtky a černobílá fotografie původního stavu pocházejí ze stejné publikace.
Text a fotografie © Roman Šiler, poslední editace 21. 6. 2011.

Předloha modelu

Lokomotivy RhB řady Gem 4/4 evid. č. 801 a 802

Důvodů k pořízení elektrických stejnosměrných lokomotiv pro trolejové napětí 1000 V s přídavným dieselagregátem bylo více. Traťové lokomotivy evid. č. 81 a 82 byly v 60. letech již zralé k nahrazení. Berninská trať, ale i ostatní síť RhB přitom potřebovala výkonné na troleji nezávislé stroje jako rezervu pro případ nouze (například sněhové kalamity). Jako zálohy byly pro tyto případy stále drženy dvě parní lokomotivy G 4/5 evid. č. 107 a 108. V úvahu proto přicházely moderní lokomotivy s dieselelektrickou výzbrojí. Protože pro toto uspořádání bylo zapotřebí stejnosměrnou výzbroj, bylo s výhodou pro konstrukci využito podvozků a motorů osobních motorových vozů ABe 4/4 evid. č. 41—46.

kresba © Wolfgang Finke.

RhB se při objednání lokomotiv spojily s dráhou Furka – Oberalp, která potřebovala rovněž dvě na trolejovém vedení nezávislé lokomotivy. FO ovšem objednala čistě dieselelektrické lokomotivy na rozdíl od RhB, které nechaly své stroje vybavit jako dvousystémové, vybavené i pro tolejový provoz na berninské trati.

Gem 4/4 802 ve stanici Alp Grüm. Foto 1998. Snímek z publikace Fahrzeuge der Rhätischen Bahn 1889—1998.

Provedení lokomotiv

Na výrobě lokomotiv se podíleli výrobci SLM, SWS, BBC, MFO a SAAS. Vyrobeny byly v roce 1966 s výrobními čísly 4588 a 4589. Lokomotivy obdržely jména STEINBOCK (Kamzík) a MURMEL TIER (Svišť). Stroje mají uspořádání Bo´Bo´. Celková délka přes nárazníky je 13 540 mm.
Elektrická výzbroj byla v podstatě stejná, jako u zmíněných motorových vozů evid. č. 41—46. Jako dieselagregát byl instalován dvanáctiválcový motor Cummins VT12-825. Hodinový výkon lokomotivy je 603 kW. Celková hmotnost je 50 tun, maximální rychlost 65 km/h. Obě lokomotivy obdržely stejné mnohočlenné řízení, jako motorové vozy série 41—46 a 51—56. Mohou být tedy využívány jako přípřež s jednomužnou obsluhou. Současně s novými lokomotivami byly pořízeny i dva elektrické rotační pluhy. Ty berou energii z troleje na berninské trati. Na ostatních tratích pak jako zdroj proudu slouží lokomotiva Gem. V provozu s pluhy mohou být lokomotivy řízeny dálkově z kabiny pluhu.

kresba © Wolfgang Finke.

Využití strojů

Obě lokomotivy Gem 4/4 801 a 802 se jmény byly do provozu zařazeny v roce 1968. RhB tím získaly dva univerzálně využitelé stroje. V prvních letech byly využívány na vedení vlaků Bernina-Express v úseku Samedan – Tirano, kdy pod střídavou trolejí jely v dieselovém režimu. Po zřízení přepínatelné koleje ve styčné stanici Pontresina jsou obojživelné lokomotivy většinou využívány jako přípřež na berninské trati nebo pro vedení a posun pracovních vlaků.

Nádraží Poschiavo a lokomotiva evid. č. 802 na přípřeži osobního vlaku. Foto 28. 5. 2006 © Roman Šiler.

Nádraží Poschiavo a lokomotiva evid. č. 801 na čele nákladního vlaku. Foto 28. 5. 2006 © Roman Šiler.

Nádraží Pontresina, lokomotiva evid. č. 802 při posunu s pracovním vlakem. Foto 3. 6. 2005 © Roman Šiler.

Nádraží Pontresina. Foto 3. 6. 2005 © Roman Šiler.

Viadukt Brusio. Lokomotiva evid. č. 802 na čele vlaku. Foto 3. 6. 2005 © Roman Šiler.

Průsmyk Bernina. Lokomotiva evid. č. 802 na čele vlaku. Foto 3. 6. 2005 © Roman Šiler.

Modely Kiss

Vyrobeny jsou všechny myslitelné mutace

Firma Kiss dodává na trh tyto modely po více jak dvou letech od jejich ohlášení a zahájení přijímání objednávek. Zpoždění oproti předpokládanému termínu dodávek je tedy více jak rok. Co je příčinou potíží lze jen ztěží odhadnout.

Model art. 99246 Gem 4/4 802 »Steinbock«. Foto 21. 6. 2011.

Model art. 99248 Gem 4/4 802 »Murmeli«. Foto 21. 6. 2011.

Jako obvykle jde o precizní modely střední cenové kategorie s plastovou karoserií, kvalitními popisy a mnoha dosazenými detailními součástmi.
K dispozici jsou mutace RhB ve třech provedení. Původní vzhled po vyrobení, novější verze s červenými koncovými světly a konečně rekonstruovaná čela (refit). Všechny varianty jsou s číslem 801 i 802. Stroj FO je k dispozici jako HGm 4/4 61 nebo 62. Všechny modely jsou nabízeny jako analogové i digitální zvukové. Celou sérii tak reprezentuje 16 artiklových čísel (99237—99252).

Provedení modelu

Základní rám je kovový. Karoserie je lisovaná z probarveného plastu, který je nastříkán polomatným lakem. Celkový vzhled je tak vynikající. Standardní polopantografy jsou bez ovládání. Páka, která u modelů LGB ústí pod střechu a navazuje na servomotory je zkrácená. Tím sběračům chybí přirozený doraz, takže se vztyčují mnohem výše, než u lokomotiv LGB. To je poměrně nevýhodné z hlediska jízdy tunely bez troleje. Pokud jsou podjezdy koncipovány na maximální výšku vytažených sběračů LGB, pro modely Kiss to nestačí. Modeláři si musí dorazy upravit sami.

Foto 21. 6. 2011.

V kabinách jsou celkem solidně provedeny ovládací pulty, zasklení je provedeno perfektně, jsou zde funkční sklopná zpětná zrcátka, překvapivě jemně jsou provedeny stěrače. Hadice na čelech jsou provedeny velmi dobře. Popisy na karoserie jsou velmi jemné a přesné. Čelní osvětlení je LED, osvětlená je i kabina strojvedoucího.
Podvozky jsou klasické konstrukce Kiss, kola jsou nerezová s plnými disky. Podvozky nemají sběrací kolejové botky.
Celková hmotnost digitálního zvukového modelu je cca 5 kg.

Foto 21. 6. 2011.

Elektronika

Původně nahlášená elektronika Massoth byla nakonec změněna na ESU, což býval standardní dodavatel firmy Kiss. Proč bylo upuštěno od spolupráce s firmou Massoth není jasné. Zvukové dekodéry ESU jsou ovšem perfektní. Bohužel k nim není prakticky žádná dokumentace, kterou musí modelář získat přímo od ESU.
Provozovatel modelu s centrálou Massoth, popřípadě s jinou centrálou na podobné technické úrovni je překvapen, že zvukové funkce modelu prakticky nefungují. Po přihlášení na deklarované adrese 8 se lokomotiva sice rozjíždí, ale zvk jde spustit pouze tlačítek 1, což je zvuk elektrického režimu. Příčinou je tovární nastavení dekodéru na režim »LGB«, což znamená vyvolávání funkcí sérií impulsů – z dnešního pohledu poněkud prehistorický způsob.
Vzhledem k tomu, že dekodéry ESU mají jiný rozsah hodnot pro jednotlivá CV, je nutné si podklady pro další programování dekodéru obstarat.

Foto 21. 6. 2011.

Nastavení pro provoz s centrálou Massoth

Prvník krokem je přeprogramování adresy lokomotivy na 801 nebo 802. S ovladačem MAssoth Navigator je to velmi jednoduché - v menu »Programování dekodéru« je první položkou nastavení adresy a počtu jízdních stupňů. Navigator sám programuje CV1, popřípadě CV17 a CV18 (dlouhá adresa) a patřičné nastavení CV29. Po tomto nastavení můžeme ještě samostatně upravit CV29 pokud nechceme lokomotivu provozovat analogově (CV29 - hodnota 34). Pro úplnost uvádíme, že hodnaota CV17 se vypočítá pro adresu např. 801 následovně – 801:256=3,128 (zapíšeme celé číslo 3), hodnota CV18 – 3×256=768 a 801-768=33 (zapíšeme 33).
Velmi důležitá je tzv. další konfigurace dekodéru pomocí CV49 (tzv. Massoth konfigurace). Zde musíme zrušit hodnotu bitu 5 - LGB Modus. Z hodnoty CV49 musíme odečíst 32. Výsledná hodnota by měla být 27.
Další důležitou proměnnou je CV63, což je nastavení hlasitosti. Model je totiž nastaven na maximum a doslova řve. Z hodnoty 64 stačí pro provoz jen 20 až 30.
Zrychlení a zpoždění se nastaveno továrně dobře. Pokud někdo vyžaduje rychlejší reakci na brzdu, musí upravit nastavení CV4. A to z hodnoty 6 na hodnotu nižší.
Po tomto prvotním nastavení model začne krásně fungovat. Tlačítky T1 a T2 volíme elektrický nebo dieselový agregát. Zvuky jsou velmi kvalitní. Klasickou funkcí je, že při reverzu model čeká, dokud zvukově není model připraven na jízdu, teprve potom se rozjede. Bez ohledu na nastavení točítka na ovladači. Mezi zvuky stojí za pozornost hlášení nádražního rozhlasu, které je s krásnou švýcarsko–rhétskou dikcí.

Foto 21. 6. 2011.

Jízdní vlastnosti

Model jezdí velmi dobře. Bez problémů projíždí i ostré oblouky R1. Vzhledem k hmotnosti utáhne přirozeně velkou zátěž. Je tedy připraven vést dlouhé vlaky i do větších stoupání. Zvukový model v provozu je čistá radost. Stinnou stránkou modelu jsou mimo polopantografy, které by si u takového modelu opravdu zasloužily spíše dálkové ovládání, spřáhla. Ta jsou standardně z málo pružné plastické hmoty, což se negativně projevuje hlavně v malé výkyvnosti háku. Spřáhla jdou relativně hůře rozpřahovat, což na koncových nádražích není příjemné. Z hlediska funkčnosti třmenových spřáhel jsou výrobky LGB naprosto nedostižné (tedy pokud se nejedná o výrobky z Číny).