parní lokomotiva Mallet
DR řady 99 5906
Kiss Modellbahnen

Text následující recenze sestavil Roman Šiler. Údaje byly čerpány z publikace »Schmalspurbahnarchiv« (K. Kieper, R. Preuß, E. Rehbein, Transpress VEB Verlag für Verkehrswessen, Berlin 1980). Poslední editace 16. 2. 2012. Fotografie © Martin a Roman Šiler.

Harcká vrchovina

Pohoří Harz se v Německu nachází ve střední části. Dlouhé roky po 2. světové válce bylo pohoří protnuto státní hranicí mezi BRD a DDR. Hranicí mezi »hodnými a zlými Němci«. Tato hranice poznamenala i samotné úzkorozchodné dráhy s rozchodem 1000 mm, které vznikaly od roku 1887.

Foto 24. 9. 2010 © Martin Šiler.

Stručný pohled do historie

Jako první byla zprovozněna dráha Gernrode–Harzgeroder Eisenbahngesellschaft (GHE), v roce 1899 následovala Südharzeisenbahn (SHE) a ve stejném roce nejdelší Nordhausen–Wernigeröder Eisenbah (NWE) se svou odbočkou na nejvyšší horu Harckého pohoří Brocken (1141 m n/m).
Železnice byly zřízeny jako vedlejší dráhy, vozidla všech tří společností měla stejný systém brzd a byla proto mezi drahami přechodná. Dráhy byly navzájem kolejově propojeny.
Vliven vytyčení státní hranice po druhé světové válce zanikla dráha SHE, která byla hranicí rozdělena.
V období NDR význam úzkorozchodných, již pod DR sjednocených železnic upadal. Byla zrušena propojka mezi původní GHE a NWE. Na impozantní trati na Brocken byla zastavena osobní doprava. trať ale nebyla z důvodu zásobování vojenského pozorovacího stanoviště situovaného na vrcholu hory zrušena.
Záchranou harckých železnic nakonec byla ekonomická neschopnost východoněmeckého státu. Z důvodu akutního nedostatku surovin byly v oblasti znovu otevřeny některé doly a pro dopravu surovin byly dokonce znovu vystavěny zrušené úseky. Ve stanici Stiege byla dokonce vystavěna vratná smyčka pro možnost jízdy těžkých nákladních vlaků bez přepřahání.
Unikátní parní provoz byl zachován také z důvodu neschopnosti východoněmeckého průmyslu vyvinout a vyrobit silné motorové úzkorozchodné lokomotivy. Z dnešního úhlu pohledu na fenomén HSB je to samozřejmě štěstí.

Informační schema tratí pro cestující veřejnost © HSB.

Parní lokomotivy Mallet

Vůně spáleného uhlí a bílá pára je všudypřítomná

Dnešní provoz na HSB (Harzer Schmalspubahnen) je téměř ryze parní. Nejúctyhodnější jsou samozřejmě obrovské pětikoláky, které více než důstojně tahají dlouhé vlaky do prudkých stoupání a oblouků s malými poloměry. Dochované funkční lokomotivy systému Mallet jsou však neméně krásné. Na HSB existují stroje 99 5901, 5902, 5903 a 5906. Byly vyrobeny v letech 1897—8 a poslední jmenovaná v roce 1918. Lokomotivy se sdruženým parním strojem byly na mokrou páru. Jejich celková délka přes nárazníky byla 9250 mm, hmotnost vyzbrojené lokomotivy byla 32 tun.
Lokomotiva 99 5906 byla vyrobena firmou Maschienenbau–Gesellschaft Karlsruhe s výrobním číslem 2052, koupena pro NWE byla v roce 1920. Dnes je využívána převážně na trati Gernrode – Eisfelder Talmühle malebným údolím Selketal (původní GHE). Stroj má domovské depo v Gernrode.

Informační tabule z vyhlídkové plošiny lokomotivního depa © HSB.

Lokomotivu potkáme většinou s kratšími osobními vlaky. Průjezd lokomotivy kolem objektivu fotoaparátu nebo kamery je vždy silným zážitkem.

Foto 24. 9. 2010 © Martin Šiler.

Kiss Art. 76113 — model 99 5906

Špičkový celokovový model – to Kiss opravdu umí

Neutrální šedobéžová krabice skrývá model upevněný šrouby na hliníkové desce, pečlivě zaklopený polystyrénovou skořepinou, k základní desce přepásanou dvěma popruhy. Šrouby je nutno uvolnit odspodu. Ideální je pracovat na kraji stolu, protože potom nemusíme model pokládat na bok a vystavovat ho nebezpečí poškození. A že je těch domontovaných, velmi jemných armatur na kotli docela dost!