Ano - tato zdánlivě nepatřičná otázka vyjadřuje obrovské štěstí v neštěstí. Neštěstí v politováníhodné etapě společenského vývoje v bývalé ruské okupační zóně Německa a štěstí v neschopnosti bývalé NDR zrušit a nahradit parní provoz na harckých úzkorozchodných drahách. Je to doslova tak. Neschopnost režimu vyvinout silné »neparní« lokomotivy nebo ještě lépe vůbec se obejít bez jakýchsi úzkorozchodných drah v pohoří Harz, způsobila přežití úzkorozchodných železnic s parní trakcí do doby politického převratu a novodobého sjednocení Německa. Pak již následovalo přirozené rozpoznání potenciálu živého železničního muzea – rozhodně největšího v Evropě – rozhodnutí o jeho zachování a dalším rozvíjení v současnosti.
Legendární lokomotiva 99 6001 na nádraží Gernrode. Foto 26. 9. 2010 © Martin Šiler. | Pětispřežka 99 7245 na nádraží »Eisfelder Talmühle«. Foto 24. 9. 2010 © Martin Šiler. |
Každý provozovatel zahradního kolejiště inklinuje k tématické tvorbě vlaků, zejména pokud má k dispozici větší množství modelů. Modely HSB jsou jsou původně DR (Deutsche Reichsbahn - německé říšské dráhy), po převratu a sjednocení Německa vystupovaly krátce pod hlavičkou DB, aby získaly následnou organizační samostatnost jako Harcké úzkorozchodné dráhy (HSB).
Modely HSB patří k tomu nejlepšímu, co firma LGB plodí. Je sice pravda, že švýcarský systém RhB stojí na prvním místě, ale HSB je pro většinu Němců i středoevropanů snadno dostupnou destinací, atraktivita provozu je tudíž značná, což logicky ovlivňuje i atraktivitu modelů.
Modely HSB jsou většinou velmi dobře konstruovány, mají vynikající jízdní vlastnosti a s výjimkou parních pětispřežek jsou cenově dostupné. Svým tvaroslovím jsou nám německá vozidla celkem blízká, ač železnice metrového rozchodu v České republice nejsou.
Na nedostatek modelů jedné železniční správy si v Brně opravdu nemůžeme stěžovat. Proto i na firemním kolejišti jsou provozní dny RhB, HSB, ÖBB, apod.
Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. |
Stačí jen na nejníže položené nádraží vedle sklepa nakolejit osobní vozy, doplnit lokomotivy, zapnout centrálu a nastartovat ovladače Navigator, zadat správnou lokomotivní adresu – a jedem!
Takže jsme si odskočili do Harcké vrchoviny. Jen se dvěma vlaky, ale i tak to bylo velmi hezké...
Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. |
Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. |
Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. |
Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. |
Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. |
Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. |
Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. |
Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. | Foto 17. 7. 2011 © Roman Šiler. |