Renovace autobusu
Karosa ŠL 11
ČSAD 1971

Renovace autobusu Karosa ŠL11.1305 dokončena

Text a fotografie - Ing. Tomáš Kocman

Historický úvod

Již v roce 1959 byl zahájen vývoj nové typové řady autobusů Š 11 se samonosnou karoserií a motorem LIAZ uloženým pod podlahou. Funkční vzorek městského provedení vznikl v roce 1961, následovaly dva prototypy a desetikusová ověřovací série byla vyrobena v roce 1965. Výroba tohoto typu autobusu pokračovala v Karose Vysoké Mýto v letech 1966 až 1981, nejprve ve starém závodě souběžné s výrobou předchozího typu RTO v provedení městském a dálkovém. Linková verze ŠL11 byla sériově vyráběna teprve po dokončení výstavby nového závodu a náběhu sériové výroby na nové montážní lince. Uplatnila se především v provozu u ČSAD, menším počtem autobusů tohoto provedení však disponovala i většina dopravních podniků.
Autobus Karosa ŠL11 výr. č. 1658/1971 série 1305 představuje ve sbírce Technického muzea v Brně první typ autobusů vyráběných velkosériově za použitím technologie panelové stavby, kdy byly vyráběny zvlášť jednotlivé části karoserie – rošt, bočnice, čela a střecha. Teprve ve fázi finální montáže z nich byl vzájemným sešroubováním sestaven kompletní autobus. Tato technologie, zavedená v n.p. Karosa Vysoké Mýto v polovině 60.let dvacátého století právě s náběhem typové řady Š11, byla ve světě ojedinělá a bylo od ní upuštěno až v roce 2001 se zavedením kataforetického antikorozního ošetření skeletů nově vyráběných autobusů. Zároveň jde o jediný typ autobusu u nás s ležatým motorem umístěným ve střední části vozu pod podlahou. Dochované vozidlo patří k prvním sériově vyráběným autobusům linkového provedení a je tedy charakteristické řadou detailů – dělené nárazníky, boční transparent linkové orientace nad předními dveřmi, dvoubodové zavěšení motoru, barevné provedení vnějšího nátěru - jimiž se odlišuje od později vyráběných autobusů této typové řady.

Získání vozidla do sbírek TMB

Technické muzeum v Brně získalo výše uvedený autobus nákupem od soukromého majitele. Objeven byl již jako odstavený v obci Oldřichov poblíž Lipníku nad Bečvou. Vůz byl v nálezovém stavu kompletní se všemi původními detaily, bohužel však poškozený dlouhodobým odstavením na volném prostranství, kdy došlo k rozbití několika bočních oken a poškození interiéru zatékající vodou. Spodní část autobus byla navíc zatopena při povodních v roce 1997, což způsobilo korozi spodku vozu a poškození hnacího agregátu.
Ve spolupráci se členy Kruhu přátel Technického muzea v Brně se podařilo již 6.11.2003 autobus připravit na odtah, byly zprovozněny tlakovzdušné okruhy brzd a vzduchového pérovaní a autobus byl následně odtažen do depozitáře v Brně Líšni. Zařazení do sbírek muzea se uskutečnilo v následujícím roce pod přírůstkovým číslem 175/2004.

Foto © Ing. Tomáš Kocman.

Zahájení renovace

Po kompletním odstrojení autobusu, spočívajícím v demontáži čelních panelů, oken, dveří, vík schrán, sedadel, obložení interiéru a podlahy byl 31.3.2004 odvezen tahačem Dopravního podniku města Brna do trolejbusové Komín. Zde započala renovace jeho karoserie v dílně těžké údržby. Vzhledem k uvažované životnosti autobusu 5-7 let, na níž byly vozy řady Š11 ve své době konstruovány, byl stav 35 let starého autobusů poměrně vyhovující. Zejména rošt karoserie nevyžadoval mimo antikorozního ošetření a nátěrů náročnější konzervátorské zásahy, podobně jako výlisky okenních sloupků. Korozí silně poškozené však bylo vnější oplechování, schody a především panely bočnic ve své spodní části, zejména v okolí blatníků. Díky zručnosti pracovníků dílny, zejména pana Radka Kudláče, byly většinou ručně zhotoveny nové díly bočnic a vevařeny na místo poškozených částí. Značnou výhodou bylo, že Technické muzeum mělo v zásobě některé nové karosářské díly, především čela vozu, dveřní křídla, víka schrán, či dokonce originální dělené nárazníky. Tato součástky byly v minulosti získány z vyřazovaných skladových zásob dopravního podniku, přičemž ještě v průběhu renovace poskytl další materiál soukromý autodopravce pan Marek z Lovčiček. Renovační práce však postupovaly poměrně pomalu. Důvodem bylo naplnění kapacity dílny těžké údržby plánovanými opravami trolejbusů a s tím související nedostatek prostoru v dílně i pracovního fondu zaměstnanců. Limitující byly i finanční možnosti Technického muzea. V první polovině roku 2005 se tak autobus ŠL11.1305 dostal zpět do depozitáře, již však v nových prostorách řečkovických kasáren. Mohl zde tak být vystaven v rozpracovaném stavu při Dni otevřených dveří 23.4.2005.

Foto © Ing. Tomáš Kocman.

Změna k lepšímu nastala teprve v roce 2006, kdy Technické muzeum v Brně získalo mimo jiné z kapitoly „Náročné restaurování a konzervace“ programu ISO Ministerstva kultury (tzv. integrovaný systém ochrany) účelové finanční prostředky na restaurování tohoto sbírkového předmětu ve výši 320 tis. Kč. Ze tři předložených cenových nabídek vypracovaných dle specifikace objednatele byla vybrána nabídka firmy Drah-servis spol s r.o., jež má v oblasti restaurování a konzervace historických vozidel veřejné dopravy bohaté zkušenosti a reference. Tato firma následně u jednotlivých dodavatelů objednávala potřebné práce, případně hradila nákup dalších náhradních dílů.
Z autobusu byl demontován hnací agregát a odstrojený autobus převezen tahačem do prostor Královopolské strojírny na otryskání ve firmě FK SYSTEM BRNO, specializované na antikorozní ochranu ocelových konstrukcí. Bezprostředně po otryskání byl z důvodu zamezení opětovné povrchové koroze skelet autobusu opatřen mezioperačním nátěrem SIGMA WELD 190 s obsahem zinku, umožňujícím provádění následných technologických zásahů při restaurování kostry karoserie, včetně svařovaní. Vlastní restaurování kostry karoserie autobusu Karosa ŠL11.1305 pak bylo dokončeno v dílně těžké údržby trolejbusové vozovny Komín. Pro oplechování bočnic byl použit plech v rolích, který byl při montáži na jednom konci přinýtován ke kostře karoserie a za současného nahřívání plynovým hořákem mechanicky napínán tahem, přičemž byl postupně nýtován ke sloupkům kostry bočnice. Po vychladnutí přinýtovaného plechu došlo vlivem vnitřního napětí k jeho vyrovnání v celé délce bočnice, a bylo tak omezeno jeho zvlnění. Z ocelového plechu byly též nově zhotoveny schody předních i středních dveří.
Povrchová úprava oplechovaného skeletu karoserie byla realizována v Ústředních dílnách Dopravního podniku města Brna, kam byl autobus převezen z komínské vozovny 4.10.2006.

Foto © Ing. Tomáš Kocman.

Lakýrnické práce prováděl mistr lakovny pan Miroslav Šimíček. Nerovnosti karoserie byly vytmeleny tmelem RAPID a po přebroušení do roviny byl povrch autobusu nastříkán vrstvou plniče. Jako vrchní lak byly použity vrchní polyuretanové emaily od firmy SERVIND. Celá karoserie včetně střechy a vnitřní strany okenních sloupků byla nastříkána krémovou barvou MULTIMIX RAL 1015 PUR. Touž barvou byla zvlášť stříkána dveřní křídla, víka zadní a bočních schrán, 4 ks dělených nárazníků a čelní maska. Po montáži vík schrán a čelní masky byly po obvodu vozu doplněny dva modré pruhy stříkané barvou MULTIMIX RAL 5015 PUR.

Foto © Ing. Tomáš Kocman.

Dodatečně byly modré pruhy nastříkány i na všech šest ks dveřních křídel, jež bylo třeba nejdříve zkušebně namontovat a požadovanou úroveň pruhů na nich vyznačit tak, aby modré pásy byly v jedné rovině. Zvolené provedení laku i odstíny barev odpovídají dochovaným historickým fotografiím prvních sérií autobusu Karosa ŠL11, stopy tohoto nátěry byly nelezeny i na restaurovaném autobuse. Horní hrana vrchního modrého pásu lícuje s úrovní podokenní ozdobné hliníkové líšty na čelech vozu, jeho dolní hrana sahá k horní hraně prolisu nad mřížkou chladiče. Modrý pás ve spodní částí vozu dosahuje k horní hraně nárazníků, nárazníky jsou krémové.

Foto © Ing. Tomáš Kocman.

Souběžné s opravou karoserie bylo přistoupeno též k restaurování hnacího agregátu a sedadel. Ležatý šestiválcový motor LIAZ ML 634 pečlivě zgenerálkoval v motorárně vozovny Medlánky pan Pavliš. Převodovka Praga 5 P 80 prošla revizi ve slatinské vozovně Dopravního podniku města Brna. V interiéru vozu byla dochována původní čalouněná sedadla s trubkovou kostrou. Sedáky i opěradla nově přečalounil koženkou pan Gregor z České. Protože ve voze chyběly čtyři dvojsedadla v místě podběhů zadních kol, byly doplněny shodné sedáky získané od pana Marka. Osm kusů opěrek odpovídajícího tvaru, avšak ne zcela shodných co do rozměrů, bylo použito ze sedadel autobusů Karosa B734. Ty se podařilo zakoupit ve firmě Truck Bus Servis, a.s. Telnice. Pro tato chybějící sedadla byly upraveny kostry vysokých sedadel z autobusu ŠL11 Turist. Nalakovaný autobus Karosa ŠL11.1305 byl 13.10.2006 odvezen do dílny v areálu Technického muzea v Brně – Řečkovicích, v niž renovace pokračovala již v režii dobrovolných spolupracovníků svoji závěrečnou, avšak neméně náročnou fází – kompletací.

Foto © Ing. Tomáš Kocman.

Další prostředky na renovaci ve výši 285 tis. Kč přišly v roce 2007 též z programu ISO. Práce byly, stejně jako o rok dříve, zajišťovány prostřednictvím firmy Drah-servis, spol s r.o. Bylo třeba se dále zaměřit na postupné restaurování jednotlivých funkčních celků jako je palivový okruh, vzduchové okruhy brzd a pérování, okruh vodního chlazení a hydraulický okruh servořízení. Uskutečnila se též vnitřní revize a tlaková zkouška vzduchojemů, přičemž dva z nich nevyhověly a byla nahrazeny novými dodanými firmou Vaněk Trutnov. Restaurování sloupku řízení Technometra bylo zadáno odborné firmě Autokom Tečovice. Výfukové potrubí vč. tlumiče a rezonátoru, stejně jako potrubí okruhu vodního chlazení zhotovila nově firma Ronelt Otrokovice. Restaurování chladiče bylo zadáno prostřednictvím prodejce náhradních dílů LIAZ, firmy Jeřábek & Zavřel, Kuřim.
Pro zasklení oken do karoserie byl zakoupeny standardní profily dle katalogy firmy Gumex. Čelní okna, střešní okna a okna dveřních křídel byla zasklena za použití pryžových profilů pro zasklívání oken dopravních prostředků č. 0597005, 0597009, 0597018 z materiálu elastomer EPDM černé barvy. Pro boční okna byly využit profil č. 0536019. Ve firmě Gumex Brno byl též zakoupen pryžový koberec kat. č. 0568030 dezénu S-3 a podlahovina Super kat. č. 0570419 jako náhrada původní krytiny linolit.
Leštění vnějších ozdobných lemovacích lišt z hliníkového profilu, mřížky chladiče i rámečků posuvné části bočních oken bylo zadáno specializované firmě Zámečnictví Těšík.
Bužírky do ozdobných lišt černé barvy objednala firma Drah-servis ve Fatře Napajedla. Dle katalogu firmy Fatra šlo o profily z Novoplastu č. 213, 215, 217. Zároveň byl objednán též světle šedý profil č. 314 potřebný pro madla montovaná na zadní stranu opěradel sedadel. Použito bylo původního umakartového obložení bočnic a stropu, protože dřevovláknité desky s povrchovou úpravou požadovaného dezénu, charakteristického pro použití ve vozidlech MHD ze sedmdesátých léta dvacátého století, již nejsou v prodeji. Bylo provedeno restaurování a montáž veškerého vybavení interiéru, včetně ovládacích prvků na stanovišti řidiče. Typy použitých součástek odpovídají původnímu továrnímu provedení dle dochovaných fotografií a katalogu výrobce. Restaurování koster sedadel zahrnující otryskání vrstev starých nátěrů a povrchovou úpravu komaxitem bylo zadáno práškové lakovně A + M Rousínov. Dle původních vrstev nátěru byl určen použitý odstín RAL 7035 práškové nátěrové hmoty DuPont Pulverlack.
V první polovině roku 2008 se autobus Karosa ŠL11.1305 opět vrátil do trolejbusové vozovny v Komíně, kde byla položena podlaha z vodovzdorné překližky včetně podlahové krytiny. Z depozitáře Technického muzea v Brně – Řečkovicích sem byl autobus odtažen 19.2.2008, po dokončení práce se vrátil zpět 25.6.2008. Poprvé se autobus rozjel vlastní silou v srpnu téhož roku. I nadále pokračovala jeho postupná kompletace, v podzimních měsících byla zrevidována zadní náprava, jež se (včetně diferenciálu) zachovala ve velmi dobrém stavu – autobus totiž údajně nedlouho před odstavením z provozu prošel generální opravou. Od počátku roku 2009 se již renovační práce blížily k závěru. Bylo dokončeno zasklení osazením bočních oken, postupně namontována dveřní křídla, sedadla, police na zavazadla, zástěna stanoviště řidiče a další vybavení interiéru. Určitým oříškem bylo provedení dvířek stanoviště řidiče a záchytných madel v přední části vozu. Tyto partie se totiž nedochovaly, takže jediným vodítkem byly dochované fotografie včetně záběrů zánovních autobusů tohoto typu z filmu Metráček. Tyto záběry byly inspirací i pro velký znak ČSAD na bočnici, který byl zhotoven pomocí šablon, získaných zvětšením obtisku na kopírce.

Dokončení renovace

Renovace autobusu Karosa ŠL11.1305 byla dokončena v červenci 2009. První fotografie téměř kompletního vozu byly v areálu bývalých kasáren v Brně – Řečkovicích pořízeny 1.7.2009. Tehdy ještě chyběly střešní větrací klapky, protože se nepodařilo sehnat pryžový profil odpovídajícího tvaru pro jejich utěsnění v uzavřené poloze. To bylo nakonec vyřešeno provizorním způsobem, takže kompletně renovovaný autobus Karosa ŠL11.1305 mohl 14.8.2009 absolvovat technickou prohlídku. O den později, v sobotu 15.8.2009, společně s autobusem Škoda 706RO již vyjel na svoji první prezentační akci – tradiční sraz historických vozidel „Zlatý bažant“ pořádaný ČSAP Nymburk.

Spolu s třicítkou dalších veteránů byl nejprve vystaven v kolínském závodě této firmy a pak na autobusovém nádraží před železniční stanicí. Odtud vyjela kolona do Poděbrad, z nichž asi po hodinové pauze na kolonádě pokračovala do Nymburku. Nově zprovozněný autobus též nemohl chybět ani na tradičních „Slavnostech chleba“ pořádaných již popáté v obci Slup, kde Technické muzeum spravuje objekt renesančního vodního mlýnu. Autobusy Škoda 706RO, Škoda 706RTO, Karosa ŠL11.1305, Ikarus 280, Legobus B732.1670 a Škoda 21Ab zde zajišťovaly dopravu návštěvníků z okolních obci. Autobus ŠL11.1305 byl nasazen na trase A vedené ze Znojma do Slupi přes Tasovice.
Renovací autobusu Karosa ŠL11.1305 přispělo Technické muzeum v Brně k záchraně dalšího poměrně unikátního vozidla a dále rozšířilo kolekci svých provozuschopných exponátů oboru MHD. Je samozřejmé, že se s tímto vozidlem bude možno setkat na řadě prezentačních akci i v roce 2010.

<< ZPĚT

Renovace autobusuKarosa ŠL 11ČSAD 1971

Renovace autobusu Karosa ŠL11.1305 dokončena

Historický úvod

Získání vozidla do sbírek TMB

Zahájení renovace

Dokončení renovace

Renovace autobusu
Karosa ŠL 11
ČSAD 1971