Historická vozidla MHD ve sbírce
Technického muzea v Brně
Tomáš Kocman

První atlas brněnských muzejních vozidel

Po 40 letech budování sbírkového fondu oboru MHD byl konečně vydán solidní katalog největší sbírky vozidel oboru městské hromadné dopravy na území bývalého Československa. Je to nesmírně důležitý krok na poli propagace oboru, jemuž se mimo odborných pracovníků muzea věnovaly desítky nadšenců a odborníků.
Nová publikace však není jen pouhým seznamem sbírkových vozidel. Jde o dílo pojednávající o okolnostech vzniku a dalším vývoji sbírkotvorné činnosti brněnského ústavu. V tomto smyslu jde o první podrobné zpracování a uspořádání dostupných dat.
Publikace obsahuje velké množství kvalitních fotografií, které jsou publikovány často poprvé.
Autorem publikace je Ing. Tomáš Kocman, v současnosti odborný pracovník TMB.

Okolnosti vzniku brněnské sbírky

Prvotním impulzem pro vznik sbírky historických vozidel a de facto založení oboru MHD v Technickém muzeu v Brně byly oslavy 100 let trvání Dopravního podniku města Brna. Podniku nejstaršího na území dnešního státu (zahájení 1869), ale i dřívějšího Československa. Iniciátorem oslav byl Ladislav Řezníček, jehož jméno mělo být patrně zapomenuto – po vpádu okupačních vojsk Varšavského paktu emigroval na Západ. V popisu budování sbírky je však naštěstí jeho osobě věnována spravedlivá pozornost. Tomáš Kocman správně odhadl význam osobnosti a podařilo se mu pana Řezníčka žijícího v USA úspěšně kontaktovat a získat od něj množství velmi zajímavých dokumentů. Ty dobře osvětlují »historické děje« před oslavami tehdejšího kulatého výročí.

Získávání nových exponátů

Z hlediska rozsahu budoucího sbírkového fondu oboru MHD bylo důležité rozhodnutí o dokumentaci celého území Československa. Kolekce brněnských vozidel byla sice těžištěm sbírky, ale mimobrněnská vozidla se stala jejím kořením.
Chronologie budování sbírky je zpracována téměř dokonale. Z uvedených textů vyplývá jedinečná role Technického muzea v Brně, kterému se podařilo zachránit velké množství exponátů, které by v minulosti zcela jistě zanikly. Je pravda, že brněnské muzeum bylo »pověřeno« dokumentací MHD na území ČSSR. A díky tomuto faktu bylo možno celou řadu důležitých zástupců vývoje MHD u nás do sbírkového fondu získat (třeba převodem majetku) a tím zachránit pro další generace. Muzeum jako státní dokumentační ústav samozřejmě nesoutěžilo s konkurenčními zájemci o dokumentaci vývoje MHD, ale jen a jen s většinovým nezájmem zodpovědných pracovníků nejrůznějších dopravních podniků pro dokumentaci historie něco udělat. Prvotní iniciativu přinášeli vždy nadšenci a odborníci soustředění především v dnešním Tramvajklubu Brno. Tito lidé se také podíleli na pátrání v terénu a sami vlastníma rukama se podíleli na často složitých akcích při vyzvedávání vraků a jejich přepravě do Brna.
Záchranné akce a případné následné renovace historických vozidel zachycuje v publikaci velké množství velmi zajímavých fotografií, které napovídají, jak složité problémy bylo nutno řešit.

Katalog vozidel

Druhou částí publikace je katalog (»atlas«) sbírkových vozidel. Každému vozidlu je věnována jedna strana A4. Ve sjednoceném záhlaví jsou uvedeny základní údaje o vozidle, následuje slovní popis, fotografie a barevný náčrt (tři nebo čtyři pohledy vč. interiéru). Vozidla jsou rozdělena do skupin podle trakce, místa provozu a funkce, ve skupinách jsou řazena od nejstaršího k nejmladšímu. Katalog je doplněn souhrnnými grafy, které hodnotí sbírku z různých hledisek.

Centrum dokumentace v troskách?

Pád režimu po roce 1989 s následným rozdělením Československa neměly na obor MHD v TMB bohužel zcela pozitivní vliv. Hlavním negativem bylo vrácení objektu TMB v centru Brna na Josefské ulici (bývalý klášter sv. Voršily) původnímu majiteli. Tento akt (navrácení zákonem) proběhl navíc bez předchozího upozornění, takže Muzeum náhle pozbylo své expoziční a administrativní zázemí. Ironií osudu je i to, že řád sv. Voršily udělal vše pro to, aby z objektů Muzeum co nejrychleji dostal (prohlášení havarijního stavu budov), aby vzápětí celý objekt komerčně pronajal. Pokud by dnes někdo v klášteře hledal řádové sestry, namáhal by se zbytečně...
Technické muzeum se podařilo znovu vybudovat v objektech bývalé Tesly v Králově Poli. Období budování, které je jinak nutno považovat za velký kulturní zázrak, mělo na obor MHD ovšem zhoubný vliv. Vedení muzea se zdálo být neúnosné, udržovat fond s (náhle) mezinárodním přesahem a přivolilo k redukcím. Zejména slovenská strana se vehementně hlásila o »zpětné« předání vozidel na Slovensko. Fakt, že právě TMB je jejich skutečným zachráncem, je dnes zcela pominut.
Původní záměr – vybudovat v Brně dokumentační centrum, kde by bylo možno na jednom místě porovnat technické i vzhledové vlastnosti vozidel MHD z celého Československa, které reprezentovalo konstrukční vlivy německého, rakouského i maďarského strojního průmyslu, se nepodařilo naplnit. Budování areálu MHD v Brně Líšni ustrnulo. Předváděcí trať z Líšně na Stránskou skálu je nesjízdná a její rekonstrukce je v nedohlednu. Zdá se, že vedení muzea jsou tramvaje, trolejbusy, autobusy i železniční vozidla jakoby na obtíž.

Doufejme ale, že zdání klame. Doufejme, že se karta obrátí a začne se blýskat na lepší časy. Domnívat se ovšem, že se tak stane ze dne na den, zejména v době hospodářského poklesu, je samozřejmě naivní. Ne všechno však stojí velké peníze a důležitá bude přitom aspoň změna postoje.
Nádherná vázaná publikace k tomu snad přispěje.

Publikace »Historická vozidla MHD ve sbírce Technického muzea v Brně«, bude k dostání i v prodejně DRAH-servis v Brně. Cena výtisku je 590,- Kč.