Text sestavil Roman Šiler, poslední aktualizace 8. 5. 2011.
Ano – každý železniční modelář sní své sny. Nejčastěji jsou to sny o kolejištích plných nádherných modelů, sny plné nádherných modelových krajin, sny o dokonalém provozu.
Nelze říci, že by naše sny o parkové modelové železnici byly sny dlouholetými. To proto, že ještě před několika lety jsme neměli tušení o existenci železničně–modelářské disciplíny na poli modelů velikosti 5 a 7, nebo-li modelů s personální obsluhou.
Ale stačil zhruba patnáctiminutový pobyt v hale výstaviště v Sinsheimu, během kterého se počáteční informační šok přetavil v pochopení fenoménu a následek byl zřejmý – „Tak tohle musím jednou mít!“.
Začalo to samozřejmě zakoupeným parním modelem, ale to byl vědomě pouze první krok. Každý, kdo tíhne především k modelovému provozu, to zná – kolejiště je základ a pro modely velikosti 5 a 7 existuje jediná varianta – parková dráha.
Obrovským štěstím bylo, že Brno – ta malá vesnička nad Ponávkou – »vyrobilo« několik podobně postižených, kteří se dokázali včas najít a velmi rychle shodnout na tom, že vlastní parková dráha je životní, ba přímo existeční nutností. Modeláři duchem i tělem, kteří pochopili každý sám za sebe, že vlastní vrtulník na privátním zahradním heliportu nemá místo v osobní hierarchii hodnot.
Není jasné, proč se zrovna v Brně odehrála další fenomenální událost. Tou byla bezesporu aktivita marketinkového ředitele obchodního centra Olympia Brno, pana Aleše Navrátila, který spustil mechanismus ústící do rozhodnutí o výstavbě parkové dráhy právě v areálu obchodního centra Olympie. Začalo to docela nevinně. Zdánlivě jednoduchou otázkou. „Nechtěli byste vybudovat takové pěkné vláčky v Olympii?"
Událost se odehrála v březnu roku 2009 na brněnském výstavišti, kde jsme kroužili po mobilním kolejišti s vlaky plnými nadšených lidí...
Těžko popsat první reakce – takových dotazů už tady bylo...
Ale nakonec – nakonec jsme jako ti správní blázni uvěřili. Uvěřili jsme, že je to myšleno vážně. Aby bylo vzápětí nastoleno dilema – je přece evidentní, že zájem obchodního centra nemůže být jiný, než komerční. A »sprostá« komerce je modelářům principiálně poměrně vzdálená... Komerční princip může koníčka znechutit a tím i ukrást.
Dlouhé debaty vyústily v závěr – pokud chceme provozovat parkovou dráhu, potřebujeme i veřejnost. Veřejnost hraje »de facto« roli – jak trošku arogantně tvrdíme – přepravovaného substrátu. A náklad na vlaku – to je přece součást hry. A to součást dost podstatná – nezatížený vlak má diametrálně odlišné vlastnosti od toho vytíženého. A náklad – divák – zároveň může odlehčit nákladům na provoz. Tedy pokud za svezení zaplatí. A jestliže pro realizaci svého koníčka potřebujeme veřejnost, tak právě areál nákupního centra Olympie má parametry naprosto vyjímečné a téměř neopakovatelné. Samozřejmě – hypermarketů a megamarketů, hypermegamarketů a dalších – je po České Republice dost. I v Brně. Ve městě, kde počet čtverečních metrů prodejní plochy na 1 obyvatele bude patřit k těm nejvyšším hodnotám ve státě.
Ale ruku na srdce – kde jinde mají pro dráhu vhodný park? A kde jinde mají k tomu vhodného marketinkového ředitele?
Prostě se to přihodilo.
Poznání, že by to v brněnské Olympii mohlo jít.
Brněnské výstaviště 1928 - neznámý autor. |
Spolek sdružující zájemce o specifickou modelářskou disciplínu byl »zrozen« nejdříve. Podvědomě jsme cítili, že potřebujeme stmelující »sportovní dres«, který pomůže vybudovat kolektiv. Název spolku je poněkud šovinistický, ale odráží právě to, že Morava a město Brno, které jako první město na území ČR mělo parní železnici (1839) a jako první i městskou hromadnou dopravu (1869), jako první mělo také zábavní parkovou železnici (Liliput dráha rozchodu 381 mm na brněnském výstavišti v roce 1928). Dnes je kolébkou první veřejné parkové modelové železnice. Nakonec i první model velikosti 7 byl postaven na Moravě (pan Jiří Sič r. 1972, Rajhrad) a představen v Brně (Brněnské výstaviště 1973).
Brněnské výstaviště 1928 - pohlednice. |
Klub je zaregistrován od roku 2009 jako občanské sdružení. Jeho činnost se rozběhla opravdu naplno v okamžiku zahájení zkušebního provozu dráhy. Spolek sdružuje zájemce o živé parní modely a modely velkých měřítek z celé republiky. Je to svým způsobem úžasná skupina lidí. Poctivých lidí. V dnešním světě je úlevou být v jejich přítomnosti...
Hlavní činností klubu bude provoz modelů velkých a supervelkých měřítek, provoz brněnské parkové dráhy, organizování modelářských srazů a výstav, provozování modelů na mobilních kolejištích. Svou činností chce přispívat k popularizaci modelářství a kolejové dopravy.
Společnost moravských parkových drah (S.M.P.D.) prezentuje svoji činnost a záměry na webu www.smpd.cz.
Olympia park je prostor mezi řekou Svratkou a parkovištěm u nově rozšířeného nákupního centra. Park by měl tvořit především zelenou zónu. Kanalizovaná řeka Svratka zde teče v místě těsně po soutoku se Svitavou. Břehy jsou vlastně ochrannými protipovodňovými hrázemi. Dosazená zeleň bude hrát samozřejmě velmi pozitivní úlohu ve vzhledu svrateckých břehů. Ale nevyužít prostor dlouhý 400 metrů a široký 100 metrů i k jiným aktivitám – to by byl hřích. Park proto bude sloužit i jako sportovně odpočinkové centrum. Dominantou je 17 metrů vysoká a velmi členitá lezecká stěna, asfaltová dráha pro kolečkové bruslaře (v nové češtině se tomu říká inlajn dráha a píše se to In line), velké množství moderních hracích prvků pro děti (prolézačky, lanovky, provaziště, vodní prvky). Terén je uměle tvarován - jsou zde kopce a prohlubně. Vysazené stromy a keře odpovídají rostlinné skladbě přirozeného okolí řeky. Prostor parku je doplněn také různými uměleckými díly.
Pochopitelně – viděno našima očima – nejdůležitější, nejzajímavější, nejkrásnější, nejobdivovanější, zkrátka nej nej – je parková železnice.
Prostor parku skýtá slušný rozměrový komfort pro vedení trati o dostatečné délce, skýtá dostatečný prostor pro centrální nádraží s potřebným technickým zázemím. Po obdržení výkresových podkladů jsme začali ihned tvořit koncepci dráhy, která pak byla korigována na jednáních se všemi zúčastněnými. Za nejsložitější lze považovat přesvědčování zastánců chráněné bio-zóny, kterou měl park podle původních zadání tvořit. Existuje totiž idea, že kolem řeky Svratky by měla být vytvořena zelená bio-zóna podél obou břehů na jih od Brna. Dosažení tohoto cíle je trošku iluzorní, protože potřebný výkup pozemků a bourání budov různých firem je při současné realitě pouze fikcí.
Nicméně souhlas s umístěním parkové dráhy byl získán de facto výměnou za zrušení plánované pěší ztezky v parku, která byla původně zamýšlena jako naučná. Velmi pozitivní roli v této věci sehrál přístup významného brněnského zahradního architekta Zdeňka Sendlera, který je autorem supervizorem zeleného projektu parku.
Parková modelová železnice začala tedy žít. Bylo nutno přepracovat projekt parku, který se již nějakou dobu tvořil podle původního scénáře bez železnice. Pozdní vstup dráhy na scénu vyvolal nemalé problémy. Podle našich základních požadavků na technické parametry trati (minimální poloměry a maximální stoupání) musely být přemístěny »hory a doly« – velké množství hlíny tvarující terén parku. Muselo být změněno trasování asfaltové dráhy, pod kterou musel být vybudován tunel pro dvoukolejnou trať. Manažer stavby, pan Kopal, se s touto komplikací musel teprve smířit, což věru také nebylo jednoduché.
Rovněž tvůrci projektu - zaměstnanci brněnské firmy Arch.Design – se museli s »vláčkem« sžít. Byli nuceni všechny naše představy o možném trasování vstřebat a přetavit do výkresové dokumentace. A vzápětí ořezávat tu po jednání se strážci čisté biozóny, onde po připomínkách provozovatele hlavní kanalizační stoky do čističky v Modřicích. Jednu chvíli to už vypadalo, že zkrácená a omezená dráha nebude mít v sobě to patřičné kouzlo, a že z projektu couvneme. Svým způsobem geniální řešení trasy nakonec navrhnul pan Kapsa s kolegyní Dadákovou, kteří vymysleli serpentýny za tunelem. Tím došlo jednak k žádoucímu prodloužení dráhy, dodržení maximálního stoupání a zejména k vytvoření terénního zákoutí, které bude ozdobou celé dráhy a parku.
V Olympii jsou tvrdí obchodníci. Bylo jednoduché říci – pronajmeme vám pozemky a vy na nich postavíte a budete provozovat dráhu. Bylo ovšem mnohem složitější takový smluvní vztah uzavřít. Smluvním partnerem Olympie se stala firma ARGO spol. s r. o., jejíž vlastníci jsou brněnští modeláři investující vlastní peníze do projektu. Třetí zúčastněnou stranou je Společnost moravských parkových drah, která byla jako občanské sdružení zaregistrována a jejíž činnost je na smluvní bázi s firmou ARGO, jako nájemcem pozemků a vlastníkem vybavení dráhy.
Tvorba smluv nebyla jednoduchá. Hlavně proto, že ARGO jako nájemce je pro Olympii naprosto nestandardní obchodní partner. Firma totiž nebude provozovat obvyklý výdělečný podnik (komerční prodejnu nebo restauraci), ale zábavní zařízení, jehož rentabilita je absolutně nejasná. Hodnota dráhy pro Olympii je ovšem v tom, že bude vylepšovat atraktivitu parku pro veřejnost a tím i pozitivně ovlivňovat přitažlivost nákupního centra.
Podle předchozích dohod převzala Olympie na svoje bedra výstavbu vlastní trati, včetně výroby kolejí, ovšem bez výhybek. Firma ARGO řeší výstavbu celého areálu centrálního nádraží, včetně všech kolejí a výhybek (výhybky i pro trať) a veškerý vozový park. Smlouva tedy musí obsahovat ustanovení nejen o nájemném a podílu na zisku, ale také přesný seznam prací obou smluvních stran, technické specifikace, rozsah provozu, provozní řády, termíny zahájení, apod. Jednání o smlouvě byla velmi složitá. Mnoho ustanovení vhodných snad pro standardní komerční obchodníky bylo zcela nepřijatelných pro modeláře. Obě strany byly nuceny přistoupit na kompromisy. To je ale obvyklé a normální. Hlavní (pozitivní) zprávou je, že obě strany jednoznačně deklarují svůj zájem udělat maximum pro úspěšnost projektu.
V zásadě tedy platí, že dráha bude provozována v sezóně od května do září o víkendech a ve svátky. Další zvláštní termíny bude možno dohodnout individuálně.
Problémem (z hlediska finančního) je nutnost vybudovat všechna zařízení ve velmi krátkém termínu a »na hotovo«. Olympie samozřejmě nemá zájem (logicky), aby areál nádraží byl rozestavěn dlouho, případně aby existovala nějaká provizoria. To je důležité zejména ve vztahu k veřejnosti. Park musí být perfektní jako celek. Musí být perfektní hned. A perfektní bude. Tečka.
Definitivní verze smlouvy byla oběma stranami podepsána v dubnu 2010.
Naše představy, jak by parková dráha měla vypadat, byly samozřejmě ovlivněny našimi dosavadními zkušenostmi s jinými podobnými drahami v Evropě. Mimo aktivní účasti v Sinsheimu nebo Karlsruhe jsme s našimi modely navštívili dráhy Strasshof, Graz, Knittelfeld a Le Bouveret. Jiné dráhy jsme navštívili pasivně (Holandsko, Anglie, Man). Naše názory se tříbily i při provozu našeho mobilního kolejiště na brněnském výstavišti nebo v Hradci Králové.
Parková dráha Olympia Brno |
Prostor nádraží soustřeďuje všechny objekty vytvářející zázemí pro cestující i vozidla. Zde se bude odehrávat odbavování cestující veřejnosti. Zde bude zázemí pro personál dráhy i pro klub S.M.P.D. Zde budou objekty pro deponování a údržbu všech (i hostujících) vozidel.
Parková dráha Olympia Brno |
Stavba parkové dráhy v plánovaném rozsahu není samozřejmě maličkost. Jde fakticky o značným objem lidské práce a spotřebou značného množství materiálu. Do dohromady přepočítáno na peníze dává nemalou částku.
Stavba dráhy zahrnuje:
• zemní práce (tvarování terénu a příprava spodku trati)
• výrobu kolejí
• pokládku a montáž kolejí, závěrečné vyrovnání trati
• stavbu ostatních drážní a pomocných objektů
Dle smlouvy zajistila společnost Somerston, jako vlastník obchodního a zábavního centra Olympia) výstavbu vlastní trati s výjimkou výroby traťových výhybek.
Dodavatelem zemních prací se přirozeně stala firma Trasko, která zajišťovala výstavbu parku ještě předtím, než padlo rozhodnutí o úpravě koncepce a výstavbě parkové dráhy.
Parková dráha Olympia Brno |
Olympia, respektive stavební ředitel (moderně »manažer pro výstavbu«) vybral se svými spolupracovníky jako dodavatele kolejí a jejich montáže pro trať brněnskou firmu OK Mont, která je svým způsobem dlouholetým dvorním dodavatelem ocelových konstrukcí. Jde o firmu, která zkonstruovala a postavila budovu nákupního centra, jejíž ocelový skelet může každý návštěvník ohodnotit.
Firma Argo spol. s r. o. si pro dodávku kolejí a výhybek vybrala malou zámečnickou dílnu Velecký Křenovice.
Parková dráha Olympia Brno |
Parková dráha Olympia Brno |
Stavbu centrálního nádraží zahájila firma Argo spol. s r. o. oficiálně po obdržení stavebního povolení. To se oproti původním předpokladů protáhlo prakticky až na konec léta 2010. Do doby povolení probíhaly prakticky jen projekční a přípravné práce. Od srpna 2010 se však stavební činnost na oploceném staveništi rozběhla naplno.
Parková dráha Olympia Brno |
Parková dráha Olympia Brno |
Na posledním halovém srazu (2010) v Karlsruhe (ale i o několik let dříve v Sinsheimu) byl vystavován mimo jiné i roztomilý lokotraktor s jednoválcovým dieselem a hydralickým přenosem výkonu. Vozidlo s kabinou, které se nám zdálo jako vhodné zejména pro pracovní vlaky potřebné při stavbě a údržbě trati parkové dráhy. Operativní dohoda měla za následek objednání lokotraktoru.
lokotraktor |
Modelářský kolega Vladimír Kačerovský z Plzně, který také propadl kouzlu velkých měřítek, je civilním povoláním letecký instruktor. Tu a tam se vyskytne »na skok« služebně v Brně. Jeho dopravní prostředky umožňují pohled na Olympia Park z méně obvyklého a o to zajímavějšího úhlu.
Parková dráha Olympia Brno |
První položení modelového vozidla na nově budovanou trať je takovým zvláštním okamžikem. Nakolejit lokomotivu a vagonky – jednoduchý úkon předtím mnohokrát opakovaný, po letech modelaření již téměř všední – vyvolával v tomto případě chtě-nechtě trošku zvláštní pocit.
Parková dráha Olympia Brno |
Zahájení provozu pro veřejnost bylo směrováno k otevření parku pro veřejnost. Samozřejmě za cenu ještě nedokončené celé dráhy, neboť výstavba potřebných nemovitostí je procesem zdržovaným přirozeněn nejen administrativně (stavební povolení), ale i technologicky. I výstavba tratí byla zdržována - jaro v Brně po mnoha letech intenzivně propršelo – déšť a bláto není přítelem prakticky žádné stavby.
Přes všechny vnější příkoří se však hlavní úkol podařilo splnit.
Parková dráha Olympia Brno |
Provozní dny pro období výstavby centrálního nádraží byly dle smlouvy zkušebním provozem. Z podstaty věci plynulo, že neexistence návštěvnického, personálního a technického zázemí provoz omezuje. Největším problémem byl návoz těžkého materiálu. Zdá se to možná nadnesené, ale šlo o práci na hranici fyzických sil netrénovaného jednotlivce. Láska (sice) hory přenáší, ale naše láska k modelům přesto ponechala tyto proklatě těžké.
Po dobu zkušebního provozu byly proto provozní dny plánovány dost operativně s tím, že termíny byly vyhlašovány na stránkách parku a S.M.P.D. posléze bylo stanoveno pravidlo prvního víkendu v měsíci.
Parková dráha Olympia Brno |
Parková dráha Olympia Brno |
Parková dráha Olympia Brno |
Parková dráha Olympia Brno |
Termín zahájení plného provozu byl stanoven s předstihem, aby bylo možno účinně inzerovat 1. mezinárodní sraz modelářů na brněnské parkové dráze. Jak se ale ukázalo, nebylo možné stejně lehce sladit a uspíšit závěrečné práce na dokončení areálu centrálního nádraží. Přes zničující finiš zkrátka nebylo vše hotovo. Nicméně se věc v podstatě podařila. Sraz měl bohatou účast, Olympiáda měla bohatý program a rovněž velký zájem ze strany veřejnosti. největší sláva v zápětí pominula a nastaly každovíkendové povinnosti. Vozit návštěvníky, dokončovat vozy, dokončovat areál nádraží...
Parková dráha Olympia Brno |
Stavba dráhy je náročná. Jde o velký objem materiálu a lidské práce – jde o velkou investici. Práce vykonané svépomocně mohou přímé peněžní náklady snížit. Proto je brigádnická činnost zejména členů klubu velmi pozitivní. Je zde také předpoklad, že jednotlivci si budou díla vytvořeného s přispěním vlastních rukou také více vážit.
Parková dráha Olympia Brno |
Na konci prázdnin, což je vlastně závěr druhé provozní sezóny na parkové dráze v Brně, se konala akce reagující především na velmi významnou událost v životě nákupního a zábavního centra Olympia Brno - prodej centra novému vlastníku.
Parková dráha Olympia Brno |
Koleje volně položené do štěrkového lože mohou být na počátku sebelépe vyrovnány – stejně neuniknou určitým pohybům způsobeným jednak dynamickým působením jedoucích vlaků, jednak teplotním pnutím, případně dalšími povětrnostními vlivy.
Technická výbava pro údržbu tratí je potřebná a zároveň poměrně zajímavá.
Parková dráha Olympia Brno |
Vlaky na trati využívají pro svůj bezpečný provoz a také pro údržbu různá technická zařízení, která jsou svou funkcí často velmi srovnatelná se zařízeními drah "velkých". Jsou to samozřejmě funkční návěstidla, zabezpečovací kolejové obvody, úpravny vody, atd.
Technická zařízení parkové dráhy |
Park obsahuje celou řadu herních prvků pro děti. Jejich konstrukce je s ohledem na odolnost a životnost převážně z kovu a odolných plastů. Celkově působí značně technicistně.
Park je však doplněn dalšími objekty, jejich funkce je buď čistě estetická – jde o umělecká díla – nebo slouží také jako herní prvky, ovšem s výrazně vyšší estetickou hodnotou.
Parková dráha Olympia Brno |
Letecký snímek areálu Olympie ukazuje stav, kdy budování parku tepve začalo. Průběh trati parkové dráhy je naznaček orientačně.
Příjezd k parkové dráze je možný zejména z dálnice D2 (Brno – Bratislava). Po sjezdu z dálnice zamíříme do areálu Olympie, na prvním kruhovém objezdu jedeme směrem k obchodnímu domu KIKA a pokračujeme dále po obchvatné komunikaci kolem budovy firmy Stihl k tzv. zadním parkovištím. Po levé ruce míjíme záliv budoucí skládací rampy pro modely a staveniště centrálního nádraží. Nástupiště pro návštěvníky je v době zkušebního provozu v horní části parku u mostu přes Svratku, nebo-li za lezeckou stěnou.